Lži, podpora vietnamské vlády, tolerance obchodu s lidmi. Skandál kolem Facebooku nabírá na síle

Pokud světová média ještě před dvěma týdny psala, že Facebook stojí na pokraji reputační krize, další zjištění publikovaná v posledních dnech americkými médii už tuto největší globální sociální síť definitivně přesunula do hluboké propasti. Mohou za to desítky tisíc interních dokumentů, které z firmy vynesla whistleblowerka Frances Haugen a které nyní postupně procházejí američtí novináři ze sedmnácti médií.

V dokumentech souhrnně nazývaných Facebook Papers nacházejí další a další důkazy pro to, co už nějakou dobu tušíme – tedy že Facebook v zájmu udržení ohromných zisků dlouhodobě toleruje šíření dezinformací a nenávisti nebo ignoruje negativní dopady, které má síť na psychiku dětí a dospívajících.

Zatímco dosud se však mělo za to, že vedení firmy o negativech dobře ví, ale nic s nimi nedělá, nové důkazy tuto znalost posouvají ještě dál. Z dokumentů i následných dalších zjištění médií vyplývá, že zakladatel a šéf Facebooku Mark Zuckerberg odstranění negativních jevů přímo aktivně brání, případně dělá rozhodnutí, která jsou v jasném rozporu s deklarovanými zásadami firmy, zejména respektem ke svobodě projevu. Jinými slovy, že nedodržuje vlastní etický kodex a lže.

O šokujícím příkladu takového jednání informoval americký deník The Washington Post, který popsal situaci, v níž se Zuckerberg ocitl před rokem. Stál před rozhodnutím, zda vyhoví požadavku komunistické vlády ve Vietnamu, aby Facebook odstraňoval protivládní příspěvky. Pokud by nevyhověl, riskoval by ztrátu lukrativního asijského trhu, kde podle odhadů vydělává více než miliardu dolarů ročně. Jak listu potvrdily tři zdroje z firmy, Zuckerberg požadavku vyhověl a vietnamské vládě poskytnul téměř absolutní kontrolu nad obsahem.

Srovnání interních dokumentů a šetření na jedné straně a Zuckerbergových veřejných vystoupení na straně druhé pak ukazuje, že šéf Facebooku opakovaně lhal. Při loňském slyšení v americkém parlamentu kupříkladu tvrdil, že firma odstraňuje až 94 procent nenávistného obsahu ještě před tím, než jej někdo nahlásí, ale z interních dokumentů vyplývá, že podle vnitřního šetření firmy to je v reálu méně než pět procent. Letos na jaře zase tvrdil, že není jasně doloženo, že sociální média přispívají k polarizaci společnosti, přitom analytici jeho firmy opakovaně dospěli k závěru, že tomu tak je.

Deník The Wall Street Journal, který jako první vydal zprávu o výbušných informacích v uniklých dokumentech, dodává, že stejně firma postupovala u řady dalších citlivých otázek. Přestože měl Facebook k dispozici doklady, jak negativní vliv může mít síť na duševní zdraví dospívajících, zejména dívek, nepodnikl nic v tom, aby tuto škodlivost odstranil nebo zmírnil. Podobně to platí u alarmujících zpráv o tom, že síť slouží jako platforma pro obchod s lidskými orgány a drogami či pro organizaci násilí proti etnickým minoritám.

Důkazy se tedy vrší, je však otázka, co bude dál. Jak upozorňuje v komentáři deník The New York Times, nic převratného se nestane, pokud se od Facebooku neodvrátí inzerenti. Jinak jsou všechny skandály pouhými zaškobrtnutími na cestě za pohádkovými zisky. A inzerenti se nikam nechystají, protože zůstávají i uživatelé - a tudíž vědí, že nejlepší zacílení své reklamy a zároveň nejširší cílovou skupinu najdou právě tady. Ve třetím čtvrtletí se tak objem inzerce v porovnání se stejným obdobím loňského roku naopak zvýšil o třetinu, čímž bezmála o pětinu zvýšil celkové zisky firmy na více než devět miliard dolarů.

Zuckerberg neposlouchá své kolegy a politické řešení je vzhledem k rozpolcenosti americké politické scény (i právním otázkám s tím spojeným) značně nejisté. Podle NYT se tedy jako možná cesta k obrodě nabízí právě tlak inzerentů, kterým šéf Facebooku zkrátka naslouchat musí. Navíc máme precedens z minulosti, kdy takový tlak jisté ovoce přinesl. Když loni tisícovka firem na protest proti nedostatečnému boji proti šíření nenávisti a dezinformacím krátce Facebook bojkotovala, firma to vzala vážně a představila soubor změn, jež jsou hodnocené jako pozitivní.

Podobně v roce 2017 vedl ke změnám bojkot obřích firem jako Pepsi nebo Walmart namířený proti YouTube. Kanál totiž umisťoval reklamy na jejich produkty bok po boku neonacistického nebo jinak extremistického obsahu. Jedině ti, kdo drží v ruce klíč k ohromným ziskům Facebooku, mohou zřejmě něco změnit. A jak dodává NYT, měli by si položit otázku, jestli opravdu chtějí inzerovat u někoho, kdo toleruje obchod s lidmi, etnické čistky a drogové kartely.