Sedm otázek a odpovědí k evropskému očkování

Zatímco Spojené státy nebo Velká Británie intenzivně očkují, rozjezd vakcinace proti novému koronaviru v zemích Evropské unie provázejí potíže. Oznámení už druhé firmy, britsko-švédské AstraZenecy, že nedodá včas nasmlouvané množství dávek, vedlo k otevřenému střetu mezi Bruselem a zástupci firmy. Mezi lidmi v členských státech roste frustrace a politici viní z pochybení Evropskou komisi. Přinášíme odpovědi na nejčastější otázky spojené se startem vakcinace v Evropě.

1. Objednala EU málo vakcín? Zdá se, že ne. Celkově objednala 2,5 miliardy dávek od sedmi výrobců, a to by mělo k vakcinaci - včetně té rozložené do dvou dávek - pro 445 milionů obyvatel EU stačit. Rozložení portfolia  je následující. Pfizer/BioNTech: 600 milionů dávek. Johnson & Johnson: 400 milionů dávek. CureVac: 400 milionů dávek. AstraZeneca: 400 milionů dávek. Sanofi: 300 milionů dávek. Novavax: 200 milionů dávek. Moderna: 160 milionů dávek. Dosud dostaly povolení pro distribuci vakcín v EU tři společnosti. Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca.

2. Objednala EU vakcíny pozdě? Rozhodně později než USA nebo Velká Británie. Američané například podepsali s Pfizerem dohodu na prvních 100 milionů dávek, pokud se vývoj vakcíny podaří dotáhnout do konce, v červenci 2020. Evropané udělali to samé v září. Britové podepsali smlouvu s AstraZenecou v květnu, Unie na konci srpna. Zpoždění v řádu týdnů až několika měsíců se při zpětném pohledu může zdát fatální. Evropská komise coby hlavní vyjednavač se však hájí, že každá smlouva obsahuje harmonogram dodávek vakcín od počátku letošního roku, k nimž se každý výrobce zavázal, a samo datum podpisu smlouvy nehraje roli.

3. Zdržovala EU přebytečná byrokracie? Slovo byrokracie si našinec spojuje s úřady Evropské unie, ty jsou v tom ale tentokrát spíše nevinně. Například Pfizer/BioNTech oznámil více než 90procentní účinnost své vakcíny proti covidu 9. listopadu a Evropská komise formálně schválila už předjednanou dohodu na prvních 300 milionů dávek 11. listopadu. Podobně Moderna: EK s ní stvrdila dohodu devět dní po oznámení firmy, že její vakcína je dostatečně účinná a bezpečná. Dokonce ani obávaný proces schvalování vakcín Evropskou lékovou agenturou (EMA) nebyl nijak dlouhý. V případě vakcíny Pfizeru trval necelé tři týdny, a byl dokonce o den kratší než schvalování v USA. AstraZeneca přihlásila svoji vakcínu u EMA v polovině ledna a povolení dostala v pátek minulý týden. Zdržení, opět v řádu týdnů, nastalo v momentě, kdy Evropská komise poslala kontrakty s jednotlivými výrobci vakcín ke schválení národním vládám. Řada z nich měla výhrady. Například Bulhaři měli protestovat proti příliš širokému portfoliu vakcín a Maďarům se nelíbila cena, jakou EK vyjednala s Pfizerem (česká vláda podle dostupných informací nevznesla zásadnější námitky). Posílání dohody tam-zpátky mezi Bruselem a sedmadvaceti státy zabralo čas.

4. Zvolila Evropská komise špatnou strategii? Evropská komise si pro jednání s farmaceutickými firmami vytyčila strategii za a) zajistit dostatek dávek pro všechny a nespoléhat se na jednoho výrobce (strategie byla formulovaná ve chvíli, kdy ani jedna vakcína ještě nebyla vyvinutá). Za b) zajistit je za dobrou cenu a c) právní odpovědnost za případné problémy nechat na výrobcích. Tuhle strategii lídři členských států schválili a přidali zdůraznění, že se nemá obcházet proces u EMA - jinými slovy zavrhli cestu očkovat ještě neschválenou látkou, což například udělali Britové u vakcíny AstraZenecy. Zmíněná strategie zřejmě zajistí Evropanům dostatek dávek za dobrou cenu - Američané například platí za jednu dávku vakcíny Pfizer o polovinu více než EU, z čehož budou profitovat především menší a relativně chudší země jako Česko. Otázka však je, kdy to nastane. Z dnešního pohledu se jeví, že EK udělala chybu, když za prioritu při vyjednávání nestanovila rychlost dodávek - a to i za cenu, že by si za to státy EU připlatily.

5. Jak je to s kapacitami farmaceutických firem v EU? Pfizer a AstraZeneca oznámily, že nebudou schopny dodat Evropanům včas slíbené množství dávek. V Americe a Británii se přitom stejnými vakcínami bez problémů očkuje. Odpověď, proč to tak je, naznačil rozsáhlý text evropského serveru Politico. Firmy vyrábějící vakcíny se z EU dlouhodobě stahují, protože Evropané patří mezi skeptiky očkování - ve srovnání s Američany nebo například Indy - a společnostem se nevyplatí držet si na kontinentě drahé výrobní kapacity a know-how. Naopak do USA většina firem prioritně míří, protože na tamním trhu se jim rychle vrátí investice a nemusí čelit nedůvěřivé veřejnosti. Jinak řečeno, v Americe měl Pfizer přichystané fabriky na výrobu milionů vakcinačních ampulí, v Evropě ne. Při jednávání s EU to firma buď nepřiznala, nebo si myslela, že se zvládne připravit. Zástupce transatlantické konzultační společnosti, mezi jejíž klienty patří i Pfizer, řekl ve zmíněném textu, že postavit plně funkční továrnu na vakcíny trvá “pět let a stojí to opravdu hodně peněz”.

6. V čem tkví jádro sporu firmou AstraZeneca? Domovem britsko-švédské AstraZenecy je Británie, na jejímž území stojí dvě velké výrobny firmy. Další dvě, menší, jsou v Belgii a v Itálii. Poté, co belgická továrna začala mít problémy, AstraZeneca oznámila, že snižuje dodávky do EU v prvním kvartálu roku 2021 zhruba na třetinu. EK se proti tak radikálnímu snížení dodávek ohradila a z následné přestřelky přes La Manche vyplynulo, že výpadek byl způsobený zřejmě tím, že část vakcín při oslabeném provozu firma vyvezla do prioritnějších zemí, což mohla být i domovská Velká Británie  - vakcína proti covidu byla vyvinuta ve spolupráci s univerzitou v Oxfordu. Šéf AstraZeneca řekl médiím, že firma neměla dost času na přípravu továren v EU kvůli tomu, že Unie podepsala kontrakt o tři měsíce později než Britové a že smlouva nezavazuje ke konkrétním dodávkám každý měsíc; podnik se má jen maximálně snažit. EK ale kontrakt s AstraZenecou na konci minulého týdne zveřejnila a harmonogram v něm je. Během uplynulého víkendu zjevně Brusel na vedení podniku zatlačil, protože šéfka EK Ursula von der Leyen v neděli večer oznámila, že AstraZeneca zvyšuje dodávku do EU o devět milionů dávek (na celkových 40 milionů do konce března; bude to ale pořád jen polovina původně dohodnutého množství).

7. Proč EU zakázala vývoz vakcín? Zkušenost s AstraZenecou přiměla EK schválit mechanismus zákazu exportu vakcín ze zemí EU, aby je uchránily pro evropské obyvatele. V praxi by to znamenalo, že by členské země mohly zadržet vakcíny vyrobené na svém území. K zákazu zatím nedošlo, je tu však taková možnost do budoucna. V rámci omezení vývozu komise “sáhla” i do brexitové smlouvy s Británií, když aktivovala příslušné ustanovení takzvaného irského protokolu a chtěla mít možnost zakázat přepravu vakcín také z Irska do Severního Irska (které je součástí Británie). V Londýně a Dublinu to vyvolalo obrovské pozdvižení, protože právě tvrdé hranici mezi Irskem a Severním Irskem má protokol zabránit a Ursula von der Leyen svůj krok údajně předem nekonzultovala s žádnou z vlád. Ještě téhož dne proto EK od svého záměru upustila. Možnost zákazu vyvézt vakcíny z EU už zkritizovala WHO a zastánci volného trhu, naopak národní vlády krok vesměs podporují.