jarvis_5bab4c1d498e63692a8cceba
Ilustrační foto • Autor: HN - Lukas Biba

Dřív než dopíšu tento odstavec, informace, které jsou v něm uvedené, už nebudou platit. V Česku teď stojí benzin v přepočtu 1,66 eur/litr. Téměř stejně se platí na Slovensku - 1,61 eur/litr. V Rakousku je to o něco víc - 1,75 eur/litr. Tankování v Německu je momentálně rozumné se vyhnout, za benzin se tam platí cena kolem 2 eura/litr. Naopak tankovat se vyplatí v Polsku - dnes 1,33 eur/litr. V Maďarsku je to dokonce 1,24 eur/litr.

Ruské válečné šílenství sice zatím do střední Evropy nedorazilo, jeho následky ovšem ano. Řidiči nevěřícně koukají na cenovky u benzinových pump, které se i několikrát za den proměňují, a směrem dolů to není. Ke slovu opět přichází starý dobrý kanistr a vytváření zásob. Analytici totiž mluví o pouhém začátku zdražování.

Reklama
Reklama

Záležet však bude především na délce trvání války na Ukrajině. Až skončí a trhy ucítí pevnou půdu pod nohama, cena ropy (dnes činí 124 dolarů za barel oproti 67 dolary před rokem) opět spadne dolů a s ní i ceny u pump. Pomoct může i snaha dostat na světový trh více íránské nebo venezuelské ropy.

Zatím ale nevíme, kdy se tak stane. Může to trvat za týdny, měsíce nebo – jak namítají skeptičtí znalci ruské války v Čečensku v devadesátých letech – také roky. I po skončení horké fáze ruské války v Ukrajině navíc zavládne cosi jako studená válka mezi Ruskem a Západem, jež se vyznačuje vysokou podezíravostí, malými obchodními kontakty a čekáním na skutečnou válku.

Čtěte také: Spojené státy míří k ropnému embargu proti Rusku

V Česku tedy sílí názor, že by vláda měla s vysokými cenami pohonných hmot něco udělat. Myslí si to i opozice a vzorem jí jsou dvě zmíněné země, kde mají ceny výrazně nižší — Polsko a Maďarsko. Obě přitom zvolily odlišné způsoby, jak držet ceny benzinu a nafty nízko. Polsko snížilo daň z přidané hodnoty a spotřební daň. Maďarsko stanovilo cenové stropy.

Obojí má přitom výrazné nevýhody. Ekonom Libor Dušek ve svém textu na Twitteru argumentuje, že ceny pohonných hmot odráží realitu, která by se kvůli dlouhodobému zdraví ekonomiky měla promítnout i do změny chování spotřebitelů. Jednoduše řečeno - pokud je drahý benzin, měli by lidé méně jezdit autem.

Dušek zároveň připouští, že mnohé rodiny nemohou cestování autem omezit, protože dojíždí do práce, na nákupy, k lékaři. Stát by jim tedy mohl cenu kompenzovat adresnými dávkami. Může jít o zvýšení slevy z daně na poplatníka. Lidem s podprůměrnými mzdami by tak zbylo více peněz, a tedy i prostředky na dopravu. Stát také může technicky snadno přidat penzistům, kteří rovněž patří k chudší a postiženější části populace. Cesta adresnějších sociálních kompenzací je ale zdlouhavější a složitější.

Snížení daně z přidané hodnoty (u pohonných hmot je to dnes 21 procent) nebo spotřební daně (u benzinu je to 12,84 korun z litru) naproti tomu funguje okamžitě při placení, pomůže ovšem výrazněji bohatší polovině populace, která víc používá auto, víc bydlí ve městech a dotovat v zásadě nepotřebuje. To je totiž výrazně odvrácená strana politické cenové intervence: bude znamenat vyšší výdaje z již velmi napjatého státního rozpočtu. Případně nižší rozpočtové příjmy, pokud mluvíme o dani.

Ekonomický poradce premiéra Petra Fialy Štěpán Křeček v rozhovoru pro DVTV však namítá, že snížení daní (sám upřednostňuje snížení DPH) přinese větší spotřebu benzinu a nafty nejen u českých řidičů, ale i vyšší nákupy cizinců žijících kolem českých hranic, a tedy i vyšší příjmy do státního rozpočtu.

Naproti tomu jako nejméně rozumné vidí ekonomové cenové stropy, které požaduje zavést například sdružení kamionových dopravců. Vláda by v takovém případě musela kompenzovat ztráty prodejcům pohonných hmot, kteří samozřejmě platí tržní cenu ropy. A protože Česko hospodaří na dluh, promítly by se dotace do ceny benzinu a nafty do výše státního dluhu. Přitom celá věc má ve srovnání s DPH opačný efekt: čím více by řidiči - i ti ze zahraničí - v Česku tankovali, tím víc by to české daňové poplatníky ve formě tlaku na státní rozpočet stálo.

O způsobu řešení cenové krize bude vláda rozhodovat ve středu.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Marek Švehla

vedoucí rubriky komentáře

svehla
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Od roku 1994 jich napsal/a 2475

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte