0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Komentáře8. 3. 20225 minut

Diktátoři i volby jdou stranou. Spojené státy zakázaly dovoz ruské ropy

Invaze mění atmosféru: USA obnovují vztahy s Venezuelou a přemýšlejí, jak uvolnit zákaz dovozu z Íránu

Aktualizace, 8.3. 17:45: Americký prezident Joe Biden podle webu CT24 oznámil, že USA zakazují dovoz ruské ropy. Připustil, že někteří spojenci USA nejsou v takové situaci, aby si to mohli dovolit. Vláda podpoří americké společnosti uvolněním nafty z vládních rezerv. Také Británie postupně ukončí dovoz ruské ropy a ropných produktů do konce roku 2022. Zvažuje také ukončení dovozu zemního plynu, řekl britský ministr obchodu Kwasi Kwarteng.

 

Reklama

Do Venezuely o víkendu dorazila delegace amerických diplomatů. Setkání se odehrálo relativně v tichosti, na veřejnost více informací proniklo až v pondělí. Není divu, Američané s Venezuelou přerušili kvůli zfalšovaným volbám v roce 2019 diplomatické styky a Donald Trump na Caracas uvalil ekonomické embargo. Teď se však nálada změnila. Venezuelský prezident  - přesněji „de facto“ prezident - Nicolás Maduro popsal schůzku s Američany jako „uctivou“ a „srdečnou“. To je skutečně radikální posun z obou stran, dříve používal na adresu Washingtonu spíše slova jako „ďábel“ a „imperialista“.

Důvodem proměny je samozřejmě agrese Ruska proti Ukrajině. Spojené státy míří k zákazu dovozu ruské ropy bez ohledu na to, jestli se k nim přidají, či nepřidají evropští spojenci. Prezident Biden vlastně v tomto ohledu dohání názor Kongresu. Hrozí mu totiž, že zákonodárci včetně jeho vlastních z demokratické strany přistoupí k ropnému embargu dříve než sama vláda. V Kongresu v pondělí skupina lídrů obou stran oznámila shodu na zákonu, který má být odvetou Rusku za invazi a součástí je právě embargo na dovoz ruské ropy. Cesta diplomatů do Venezuely je pak součástí rychlého hledání alespoň nějakých alternativ ropných dodávek.

Světový trh s ropou je opravdu hodně napjatý, experti v těchto hodinách celkem běžně vyhrožují ropnou krizí a možným zdvojnásobením již nyní astronomických cen. Na stole jsou tak i nestandardní řešení  - včetně obnoveného přátelství s latinskoamerickým diktátorem nebo hledání cesty, jak uvolnit embargo uvalené předchozí administrativou na Írán kvůli jeho jadernému programu.

Biden donedávna o možném ropném embargu proti Moskvě hovořil spíše opatrně. Jeho vystoupení ke krizi provázely vždy dvě ujištění: že vojenské posily vysílané do Evropy nikdy nevkročí na ukrajinskou půdu a že jakákoliv opatření proti Rusku nezasáhnou americké spotřebitele u benzínových pump. Tam se cena pohonných hmot již v tuto chvíli blíží dosavadním rekordům - a cena benzínu je v Americe jakýsi obecně uznávaný fetiš, ukazatel obecné prosperity a životního standardu v zemi.

Až dosud se další, možná dokonce razantní zdražování považovalo za politickou sebevraždu před podzimními volbami do Kongresu, o ceny pohonných hmot se vede prakticky nepřetržitý boj. Teď se atmosféra nicméně otáčí: ruská agrese i počínání Ukrajinců mění uvažování politiků obou stran. Ukrajinský prezident Zelenskyj vedl v sobotu s americkými kongresmany na Zoomu debatu, na níž k ropnému embargu výslovně vyzval - spolu s žádostí o zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou a další vojenskou pomoc.

Na bezletovou zónu to zatím nevypadá, podle pondělních informací se zdá, že u ledu je zatím i možnost, že by Polsko na Ukrajinu dodalo své stroje MiG-29 výměnou za letouny ze Spojených států. I okolo ropného embarga panují značné obavy, mluví se o možnosti celosvětových ekonomických otřesů a ještě vyšší inflaci provázené ekonomickou recesí. V tomto bodě se nicméně zdá, že posun na americké scéně je v tuto chvíli již jednoznačný a Američané k zákazu skutečně směřují.

Venezuelský režim má z vývoje jistě radost. Maduro v pondělí ve vládě oznámil, že země má kapacity dodávat více než tři milióny barelů denně, „pokud je to nutné pro světovou stabilitu“. To je ovšem spíše přání, Venezuela produkovala přibližně takové množství před tím, než se její ropný průmysl díky „péči“ režimu Huga Cháveze a později Nicolase Madura do značné míry zhroutil. V tuto chvíli těží okolo osmi set tisíc barelů denně.

Nicolás Maduro • Autor: REUTERS
Nicolás Maduro • Autor: REUTERS

Schopnost Venezuely vystupňovat radikálně těžbu v dohledné době je pochybná, deník The Wall Street Journal citoval jednoho z expertů s tím, že „venezuelský ropný průmysl se v podstatě nachází na jednotce intenzivní péče“. Jak ukazuje analýza týdeníku The Economist, na ropných trzích je v tuto chvíli minimum možností, jak náhle zaplnit případný ropný výpadek, svět tedy žádné jednoduché období zcela jistě nečeká.

Obrat ve vztazích mezi USA a Venezuelou zároveň ukazuje, jak rychle se mění světové mocenské poměry. Existují náznaky, že Spojené státy se kromě snahy zmírnit očekávaný ropný šok již připravují na hlubší konflikt s Ruskem ve stylu dlouhodobé studené války. „Ruská invaze na Ukrajinu přiměla Spojené státy věnovat více pozornosti Putinovým spojencům v Jižní Americe, Washington se obává, že by se mohli stát bezpečnostními hrozbami, pokud se konflikt s Ruskem prohloubí,“ citoval deník The New York Times svůj diplomatický zdroj.

Obnovené „přátelství“ s Íránem nebo Venezuelou jistě nezíská vysoké známky za estetický dojem, ale zdá se, že podobné ohledy teď musí jít stranou. Zápas z Ruskem začíná připomínat divokou rvačku s vrahem na život a na smrt. Na agresora je třeba házet úplně všechno, co je na dosah a může ho zbrzdit nebo zastavit.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].