Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Úplný zákaz, výjimky, ztížení procedury. Jaké varianty jsou ve hře o unijní konec víz pro Rusy

Česko je pro absolutní stopku. Lipavský ji bude prosazovat příští týden na neformálním setkání ministrů zahraničí v Praze

Český a finský ministr zahraničí na tiskové konferenci v Helsinkách • Autor: Profimedia
Český a finský ministr zahraničí na tiskové konferenci v Helsinkách • Autor: Profimedia

Už den poté, co Rusko v únoru napadlo Ukrajinu, zasedla vláda Petra Fialy a jako jeden z odvetných kroků vydala stopku na vydávání víz ruským občanům. Česko tak bylo první zemí, která k tomuto krouk přistoupila, později se v nějaké podobě přidalo i Polsko, Finsko či státy Pobaltí. Někteří Rusové se do Česka dostanou i dnes, ale jde o jednotlivce, převážně představitele opozice, lidi čelící perzekuci ze strany režimu Vladimira Putina a humanitární případy. Většinou se za ně přimlouvají zdejší velké neziskové organizace, které garantují jejich „nezávadnost“, dotyční procházejí také šetřením tajných služeb.

S pokračující ruskou agresí je téma víz stále živé a začíná se o něm víc debatovat i v Evropě. Finsko aktuálně uvedlo, že výrazně sníží počet víz vydávaných Rusku ze současného počtu na desetinu. Země s Moskvou přímo sousedí a v minulosti s ní již přerušila vlakové spojení, ale pozemní cestou autem bylo pro Rusy s vízy dál možné do Finska přijet. Dosud finští úředníci vyřizovali zhruba tisíc víz denně, v září by měl počet poklesnout ke stovce. Rusové jezdili do Finska za nákupy luxusního zboží, letiště v Helsinkách také využívali jako odrazový můstek k cestám do Evropské unie. V létě většinou na dovolenou ke Středozemnímu moři.

K přísným restrikcím přistupuje i Estonsko. Oznámilo, že neumožní vstup Rusům, kterým již v minulosti vydalo schengenská víza. I sem jezdili Rusové za nákupy a zemi využívali jako vstupní bránu do Evropy poté, co většina západních leteckých společností přerušila mezi Ruskem a EU pravidelné linky.

Uvnitř Unie se také již nějakou dobu formuje blok zemí právě ze střední a východní Evropy a Pobaltí, které by rády zavedly červenou pro víza Rusům v celé EU. Prosadit to však bude složité, protože se vůči tomu vymezili někteří další členové Unie v čele s Německem. Německý kancléř Olaf Scholz řekl, že na zákaz nekývne.

„Je to Putinova válka. Proto je pro mě těžké tuto myšlenku přijmout,“ uvedl. Německo patří mezi unijní státy, které mají dlouhodobě vstřícnější politiku vůči Moskvě. Scholz se proti ruské agresi na Ukrajině opakovaně důrazně postavil, ale v praktické rovině, například v dodávkách zbraňových systémů Kyjevu, Německo vůči mnoha evropským zemím zaostává.

Česká vláda v čele s ministerstvem zahraničí naopak vidí v „evropském“ konci víz pro Rusy významnou sankci vůči Putinovu režimu. “Unijní a český turistický průmysl nemůže být závislý na příjmech od občanů země, která rozpoutala v Evropě největší válku od roku 1945, ohrožuje naši bezpečnost a snaží se rozvrátit EU a NATO. V době ruské agresivní války nemůže být o ruském turismu řeč. Do EU navíc necestují obyčejní lidé, ale nejčastěji ti, kteří si to mohou dovolit - což jsou takoví, kteří pracují přímo či nepřímo pro ruský stát. Nemluvě o takových „turistech“ jako Miškin s Čepigou, kteří provozovali velmi svérázný turismus v Salisbury a Vrběticích,” řekl Respektu ministr zahraničí Jan Lipavský s narážkou na evropské útoky připisované ruským agentům.

Šéf české diplomacie tvrdí, že “jde o bezpečnost celé Evropské unie”, a proto “zde není místo pro kompromisy”. “Této otázce se budeme věnovat příští týden na neformálním setkání ministrů zahraničních věcí EU v Praze - a byť na něm nebudou schvalovány formální závěry, věřím, že se v této otázce posuneme směrem k takovému řešení, které by dále znesnadňovalo ruské útoky proti EU a Západu,” říká Lipavský, který bude schůzku coby zástupce nyní předsedajícího Česka hostit.

Ohledně víz jsou výhledově ve hře tři možnosti. Buď by prošel úplný zákaz vstupu Rusů do EU, ale to je kvůli zmíněnému vetu Německa spíše nerealistické. Nebo by byl zákaz zaveden, ale byla by stanovena řada výjimek, takže by ruští občané mohli dál ve větším množství proudit do Evropy. To je pravděpodobnější varianta , která může být průchozí, každopádně žádná shoda na výjimkách momentálně není. Třetí a nejmírnější varianta je, že víza se nadále budou vystavovat, ale ztíží se byrokratická procedura jejich vydávání.

Zjednodušeně řečeno dnes Ukrajinci a Rusové musí vyplnit tři formuláře, zpřísnění pro Rusy by spočívalo v tom, že by jich museli nově vyplňovat sedm. Museli by například dokládat, že mají zpáteční letenku z Evropské unie.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].