Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Česko po volbách: Zeman bez informací, vláda bez podrobností, Babiš bez středních měst

Newsletter Respektu o politice vás dvakrát týdně provede nejdůležitějšími událostmi

Vít Rakušan • Autor: Milan Bureš
Vít Rakušan • Autor: Milan Bureš

Zdraví Miloše Zemana

I když už známe výsledky sněmovních voleb, jedna proměnná na politické scéně zůstává nadále neznámá. Jak je na tom zdravotně hlava státu? Obavy o stav Miloše Zemana se ještě zvětšily, když v neděli po sečtení výsledků do Lán dorazil Andrej Babiš na „neformální schůzku“. Ta však musela – i k překvapení premiéra – skončit předčasně. Novináři zachytili šéfa hnutí ANO, které v sobotu skončil až druhé a ztratilo většinu ve sněmovně, jak odjíždí z prezidentského sídla po pár desítkách minut zadním vchodem bez tradiční tiskové konference. O několik minut později z Lán odjížděla také sanitka do ústřední vojenské, převážela Zemana, který zřejmě nebyl při plném vědomí a při transportu ze sanitky měl pak zavřené oči. Spolu s ním do nemocnice přijeli i jeho rodinní příslušníci.

„Dovolte mi, abych vám oznámil, že jsme přijali k hospitalizaci prezidenta na mé doporučení. Důvodem jsou komplikace, které provázejí jeho chronické onemocnění, pro které je u nás léčen,“ uvedl ošetřující lékař prezidenta a ředitel nemocnice Miroslav Zavoral a dodal, že nemá svolení prezidenta k tomu, aby mohl veřejnosti sdělit jeho diagnózu. Podrobnosti popisuje Ondřej Kundra, se kterým jsme také do nového čísla Respektu napsali článek na téma „co může udělat v povolebních jednáních nemocný prezident a co se stane, kdyby nemohl kvůli zdraví dělat nic“.

V neděli odpoledne pak tisková mluvčí ÚVN bez dalších podrobností  uvedla, že stav prezidenta republiky je stabilizovaný. Kvůli nejasnému stavu hlavy státu se příští úterý 19. října sejde senátní ústavní komise. Jednu zásadní informaci však situace kolem českého prezidenta přinesla. I kdyby se jeho zdravotní stav zlepšil, premiér Babiš bude ve snaze sestavit jakoukoliv vládu tentokrát pravděpodobně bez aktivní podpory prezidenta, který byl v nejvyšších patrech politiky jeho dlouholetým spojencem.

Opozice už jedná o nové vládě

Lepší vyhlídky se v porovnání s šancí Andreje Babiše rýsují u vyjednávacího stolu opozičních koalic SPOLU a PirSTAN. Zaprvé, Piráti se stále chtějí podílet na společné vládě, což nebylo vůbec jisté poté, co v sobotu odpoledne zjistili výsledky voleb, a především počet jejich zvolených poslanců: získali jen čtyři zákonodárce, v odcházející sněmovně jich přitom mají 22. Voliči Starostů totiž vykroužkovali většinu pirátských kandidátů do sněmovny. Předseda Starostů Vít Rakušan jim to však chce vykompenzovat tím, že s největší pravděpodobností dostanou více než jedno ministerstvo.

Zadruhé si obě koalice si hlídají, aby se o společném vyjednávání veřejnost a novináři zatím nedozvěděli příliš podrobností. V kuloárech zaznívají už sice  jména potenciálních ministrů a ministryň (Rakušan vnitro, Jurečka zemědělství, Stanjura finance, Černochová obrana). Vše se nicméně zatím pohybuje v rovině spekulací a nikdo z aktérů „přidělené“ resorty nepotvrdil.

Kdo porazil Andreje Babiše? 

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš po sobotní porážce tvrdil, že „ho porazila Praha, protože ho nesnáší“. Jak ale vysvětluje v rozhovoru pro iRozhlas olomoucký politolog Jakub Lysek, o vítězství koalic rozhodly hlasy ve středně velkých městech o několika desítkách tisíc obyvatel. Ti u obou koalic ocenili ekonomická témata a místní osobnosti. Podle Lyska se klíčový příběh těchto voleb odehrál na dvou místech. „Na vnitřních periferiích krajů, kde došlo k poklesu volební účasti, a na druhé straně ve středně velkých městech, ve kterých se dobře žije a volební účast v nich vzrostla,“ popisuje - a jako konkrétní příklady uvádí Litomyšl, Uničov nebo Litovel.

Historický propad hlasů

Kromě toho, že v letošních volbách do sněmovny hrálo velkou roli zmiňované kroužkování (Piráti i ODS by mohli povídat), byly to také volby, ve kterých propadl téměř každý pátý hlas. Příčinou jsou špatné výsledky menších stran včetně levice a nejstarší ČSSD, které nedokázaly získat ani pět procent potřebných pro vstup do sněmovny. Citelná ztráta to bude především právě pro levicové voliče. K tomuto tématu doporučuji text kolegy Petra Horkého na webu Respektu.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].