Česko po volbách: Pomoct Polsku, podat kompetenční žalobu, propojit instituce

Přihlaste se k tomuto newsletteru

Vojenská pomoc Polsku v rámci smlouvy NATO

Polská vláda po kratším váhání kývla minulý pátek na nabídku české vlády a přijme jako pomoc na své hranici s Běloruskem sto padesát českých vojáků. Jak píše české ministerstvo obrany v oficiální zprávě, „bude se jednat především o ženijní specialisty, které Polsko identifikovalo jako svou nedostatkovou odbornost“. Jejich úkolem budou podle ministra Lubomíra Metnara „ženijně-stavební práce pro výstavbu, údržbu a opravy hraničních bariér, budování a údržba komunikací v prostoru působení a monitoring hranice v denních a nočních hodinách“. „Čeští vojáci“, píše se ve vyjádření, „by neměli být v rámci plněných úkolů v bezprostředním kontaktu s migranty a zbraně budou mít pouze pro osobní ochranu a působiště českých vojáků se ještě upřesňuje.“ Jde o pomoc organizovanou v rámci smluv NATO a centrála aliance ji podpořila.

Jako první přišel s nápadem pomoci Polákům, kteří čelí běloruským režimem organizovanému masivnímu pokusu migrantů dostat se přes zmíněnou hranici do prostoru EU, prezident Miloš Zeman. Poté nápad převzala vláda Andreje Babiše – tím dostala nabídka punc oficiality (prezident nemá pravomoc rozhodovat o vyslání vojáků) a souhlasí rovněž budoucí vláda Petra Fialy. Rozhodnutí české vlády musí ještě schválit obě komory parlamentu, ale čeká se bezproblémové přijetí během příštího týdne. Na hranici už působí stopadesátičlenná britská jednotka a stočlenná jednotka vojáků z Estonska. NATO zvažuje další vojenskou podporu polsko-běloruské hranice.

Zeman bude možná jmenovat vládu; ale jakou?

Prezidenta Miloše Zemana nemůžeme pominout ani ve druhé zprávě. Jeho pohovory s budoucími ministry rozložené do dvanácti dnů mu samozřejmě přinášejí velkou publicitu. Ve středu seděl jako první před prezidentovou kukaní na zámku v Lánech budoucí ministr vnitra Vít Rakušan. Jak poté řekl na tiskovce, představil prezidentovi reformu krizového řízení země, která by si dokázala poradit s novými hrozbami, jako je terorismus, blackouty nebo pandemie. Na závěr tiskovky zmínil, že předpokládá, že prezident Miloš Zeman bude novou vládu jmenovat příští týden. Samozřejmě je otázka jakou: s Janem Lipavským, nebo bez něj? Prezident má – byť to oficiálně nikde nepadlo – údajné výhrady k Lipavského schopnostem vést ministerstvo zahraničí.

Budoucí premiér Petr Fiala už v úterý reagoval, že počítá se jmenováním vlády všech person, které prezidentovi představil. Zasvěcenci z okolí budoucího premiéra ale čekají, že ho čeká v tomto směru ještě velká debata s prezidentem. Možnosti jmenovaného premiéra nejsou velké. Pokud by Fiala vyhověl údajnému prezidentovu přání, ztratil by tvář, pokud necouvne prezident, nezbude než kompetenční žaloba k Ústavnímu soudu. A Fiala pak o den později skutečně oznámil, že „buď celá vláda, nebo kompetenční žaloba“. Podle informací Respektu vede budoucí premiér na téma, jak dál debatovat s prezidentem, s nímž by se měl setkat příští týden, velkou diskusi se všemi zainteresovanými koaličními partnery.

Po Rakušanovi přišel do Lán budoucí ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Ten na tiskovce řekl, že se s prezidentem bavil třeba o Green Dealu nebo o podpoře malých a středních podniků. Prezident prý podotkl, že by se měly podporovat i ty velké – což on osobně dělá od chvíle, kdy se stal před třiadvaceti lety premiérem. Prezidenta dnes zajímají především akce, jako je stavba jaderného bloku v Dukovanech, uvažovaná stavba dalšího bloku v Temelíně, nebo projekt kanálu propojující Dunaj, Odru a Labe. Zda měl prezident na mysli podporu těchto projektů, nevíme, Síkela nepřipustil na tiskovce dotazy – odpovídat prý bude až po svém jmenování do funkce.

Odolnost proti propojeným nepřátelským operacím

Odolnost se stalo v posledních dvou letech asi nejpoužívanějším slovem v oblasti bezpečnosti, a to nejen té české. Odolnost proti kybernetickým hrozbám, odolnost proti manipulaci politiky nebo ekonomiky ze strany ne zcela přátelských státních aktérů (většinou jde z pohledu Česka o Rusko a Čínu). Odolnost proti dezinformacím, fake news, konspiračním teoriím, odolnost proti špionážním akcím, útokům, jako byl ten ve Vrběticích, energetická odolnost a další. Slovo odolnost použili vládní úředníci, když mluvili v posledních dnech o vládou právě schváleném plánu na obranu proti hybridním útokům, mezi které patří třeba i zmiňovaná běloruská operace na polských hranicích. Hybridní útok je propojené a chytré využívání všech výše zmíněných nástrojů.

Působení hybridními nástroji mají ve své vojenské strategii jak Rusko, tak Čína. A Česko bylo minimálně v posledních pěti letech – i zásluhou napotřetí zmiňovaného prezidenta Miloše Zemana, který jim vycházel vstříc – prokazatelně pod vlivem hybridních hrozeb obou velmocí. Dezinformačních, propagandistických, nebo rovnou pokusů ovládnout strategická odvětví, například energetiku či kybernetické sítě. Zatím jsme uspěli: Rusko i Čína tu ztratily zásluhou řady pozorných bezpečnostních institucí kus vlivu. Nicméně vláda v demisi i ta nastupující přicházejí s plánem, jak být ještě lepší. Jde o velmi sofistikovaný patnáctistránkový popis, co vše je nutné udělat – od vzdělání, až po kybernetickou obranu a kontrolu zahraničních investic. Zjednodušeně: jak propojit české bezpečnostní instituce včetně armády, aby byly schopné velmi koordinovaně spolupracovat při obraně všemožně propojených nepřátelských operací – protože jinak se to dělat nedá.