Česká teta jde na pomoc polským ženám. Zákon o interrupcích má však sporný výklad
 
10Polsko
Polsko: protesty proti zpřísnění potratů • Autor: Milan Jaroš

Katarzyna Byrtek hned věděla, že musí něco udělat. Pětatřicetiletá polská překladatelka, která v Česku žije už patnáct let, na konci října se zděšením sledovala rozhodnutí polského Ústavního soudu. Ten označil umělé přerušení těhotenství u plodu s vrozenými vadami za neústavní a ještě zpřísnil už tak velmi restriktivní potratovou politiku. „Hodně jsem se naštvala a rozhodla jsem se to naštvání přetavit v něco pozitivního,“ říká Katarzyna ve svém bytě na pražské Letné. „Je nutné pomoci ženám v Polsku, jejichž práva jsou potlačována v jejich vlastní zemi.“

Na počátku listopadu už je iniciativa Ciocia Czesia (Teta Czesia) v plném proudu: šestnáct polských a českých žen, které se v ní společně s Katarzynou sešly, buduje pomocnou síť pro Polky, které se doma ocitnou v tíživé situaci a chtěly by umělé přerušení těhotenství podstoupit v Česku. Její součástí bude informační web s radami a adresami, praktická pomoc s překladem, dopravou a ubytováním nebo úhradou poplatku. Podobné pomocné sítě pro Polky fungují již nějakou dobu v Německu nebo Rakousku.

Reklama
Reklama

Kolektiv chce využít zhruba stovku dobrovolníků, která se jim během několika dní přihlásila s nabídkou pomoci, třeba s noclehem či dopravou. „Psal nám dokonce jeden pán, že má malé letadlo a že rád pomůže,“ směje se Katarzyna. Na finanční podporu žen je určená veřejná sbírku, na níž se sešlo už zhruba jedenadvacet tisíc zlotých (zhruba 121 tisíc korun), přičemž prvotní plán zněl deset tisíc. „Jsem příjemně překvapená, kolik reakcí jsme dostaly a jak byly všechny pozitivní,“ říká Katarzyna Byrtek. Zatím se kolektivu přihlásily tři ženy s žádostí o pomoc a muž zastupující manželku.

Podpora od Babiše

Hned zkraje však aktivistky z Ciocia Czesia narazily na problém, který v Česku existuje řadu let, a to nejen ve vztahu k Polkám. Není totiž jasné, za jakých podmínek mohou tuzemské nemocnice a kliniky umělé přerušení provádět občankám cizích států. V platném zákoně z roku 1986 stojí, že zákrok lze cizinkám provést pouze tehdy, pokud mají na českém území trvalý pobyt.

Jenže jde o normu značně archaickou, o čemž svědčí i fakt, že se zde píše o „České socialistické republice“. Zároveň v zákoně stojí, že podrobnou úpravu podmínek pro interrupce vydává ministerstvo zdravotnictví, což také v případě cizinek v roce 2016 učinilo. Náměstek pro legislativu Radek Policar v právním výkladu upozorňuje na vyhlášku, která zákon upřesňovala a přináší výjimky mimo jiné pro cizinky, které mají „povolení k pobytu pro cizince podle zvláštních předpisů, popřípadě mezistátních dohod“.

A touto mezistátní dohodou je podle ministerstva „nepochybně“ i Smlouva o fungování Evropské unie, jež upravuje podmínky, za kterých mohou občané EU v jednotlivých členských státech pobývat, a rovněž evropská směrnice o přeshraniční zdravotní péči, jež garantuje „zákaz diskriminace z důvodu státní příslušnosti“.

Jinými slovy – členství v EU a evropské předpisy Polkám i jiným občankám Unie zaručují stejné právo na umělé přerušení těhotenství, jako mají Češky. Jak píše v mailu Jitka Nováčková z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví, výklad stále platí. S tímto pohledem se ztotožňuje i řada právníků specializujících se na zdravotnické nebo evropské právo. „Osobně se ztotožňuji s výkladem ministerstva zdravotnictví,“ píše v mailu právnička Barbora Vráblová z právní kanceláře Holubová advokáti, která se specializuje na oblast medicínského práva.

„Z pohledu evropského práva, konkrétně EU směrnice o přeshraniční zdravotní péči, která je zmiňována ze stanovisku ministerstva zdravotnictví, by tady Polky skutečně měly mít možnost interrupci podstoupit,“ potvrzuje rovněž Michaela Tejmlová, právnička specializující se na evropské právo, která pracuje pro službu Vaše Evropa – Poradenství poskytující poradenství týkající se EU. „Jen tedy s omezením, že by si ji hradily samy.“

Na seznam aktérů podporujících tento pohled přibyl i premiér Andrej Babiš, a to v dopise, jímž reaguje na výzvu pirátského poslance Františka Kopřivy, aby česká vláda Polky aktivně podpořila. „O pomoci, o niž jsme žádali, tam není ani slovo, ale premiér podpořil právo Polek o zákrok v Česku požádat,“ říká Kopřiva.

Příliš nečeřit vody

Jak ale upozorňuje zároveň Barbora Vráblová, „ministerstvo nemá pravomoc k vydání závazného výkladového stanoviska“. Pohled resortu tedy jako nezávazný odmítá třeba Česká lékařská komora, která operuje s vlastním právním výkladem, podle něhož je poskytování interrupcí cizinkám bez trvalého pobytu nadále nezákonné podle platných norem.

Reportáž z Polska: K čertu s tím vším!

„Trváme na tomto výkladu a zdravotnickým zařízením doporučujeme, aby se jím řídila kvůli možnému právnímu riziku,“ říká mluvčí komory Michal Sojka. ČLK tím myslí situaci, kdy by soud posuzoval oprávněnost interrupce provedené cizince – a řídil by se u toho primárně platným zákonem z roku 1986, nikoliv směrnicemi EU nebo jinými vodítky. Nikdo z oslovených si nicméně nevybavuje, že by podobný soudní spor proběhl, obava je to tedy čistě teoretická.

Ministerstvo ani ČLK navíc nemají přehled, která zdravotnická zařízení se řídí jakým výkladem.  „Tyto informace neevidujeme,“ potvrzuje i Sojka. Získat přehled není snadné ani přímo u zdravotnických zařízení - a nejen proto, že nyní mají plné ruce práce s pandemií. Jde o citlivé téma, o kterém se v některých nemocnicích odmítají s novináři bavit. „Mám obavu, aby to nebylo politicky či ideologicky zneužito,“ řekl Respektu primář gynekologického oddělení jedné moravské nemocnice.

Vlastní seznam zařízení aktuálně sestavují i samy aktivistky z Ciocia Czesia, ani ony však nechtějí svoje dosavadní zjištění sdělovat veřejně z obavy z negativních reakcí vůči vstřícným klinikám. Mlčenlivost nepřekvapuje ani zdravotnické experty. „Nejsem si ani jistá, zda by poskytovatelé byli ochotni oficiálně se vyjádřit, zda interrupci občankám jiných států provádí, nebo nikoliv,“ myslí si právnička Vráblová: „Troufám si tvrdit, že poskytovatelům vyhovuje, že se příliš nečeří vody a na problém se moc neupozorňuje.“

01
Autor: Milan Jaroš
02
Autor: Milan Jaroš
03
Autor: Milan Jaroš
04
Autor: Milan Jaroš
05
Autor: Milan Jaroš
06
Autor: Milan Jaroš
07
Tohle se nečekalo.  (Masové páteční protesty ve Varšavě) • Autor: Milan Jaroš
08
Autor: Milan Jaroš
09
Autor: Milan Jaroš
10Polsko
Polsko: protesty proti zpřísnění potratů • Autor: Milan Jaroš
11
Autor: Milan Jaroš
12
Autor: Milan Jaroš
13
Autor: Milan Jaroš
14
Autor: Milan Jaroš
15
Autor: Milan Jaroš
16
Autor: Milan Jaroš
17
Autor: Milan Jaroš
18
Autor: Milan Jaroš
19
Autor: Milan Jaroš
20
Autor: Milan Jaroš
21
Autor: Milan Jaroš
22
Autor: Milan Jaroš
Celá fotogalerie Zavřít fotogalerii

Ústav zdravotnických informací a statistiky zveřejňuje pouze umělé přerušení těhotenství u cizinek s trvalým nebo dlouhodobým pobytem, což zjevně není vypovídající statistika. „Údaje za cizinky s krátkodobým pobytem nejsou publikovány,“ stojí v ročence ÚZIS, přestože i tyto od zdravotnických zařízení sbírá.

Alespoň symbolicky

Nicméně ví se, že cizinky bez trvalého pobytu odmítají velké pražské nemocnice (Bulovka, Ústřední vojenská nemocnice) i řada regionálních nemocnic u hranic s Polskem, třeba náchodská. „Každopádně se zdá, že to nejsou ojedinělé případy, proto to řešíme,“ říká poslanec Kopřiva. Naopak několik zdravotnických zařízení v Ostravě či kolem tamní hranice, třeba gynekologická klinika ve Stonavě nebo bohumínská nemocnice, naopak nemají problém interrupce polským ženám poskytnout.

Nepřehledná situace by se nicméně mohla v dohledné době změnit. Pirát Kopřiva chystá předložit novelu zmiňovaného zákona z roku 1986, ale obává se, že na ni během necelého roku, který zbývá do voleb, nepřijde řada. „Bude spíše symbolické, abychom na problém dál upozornili,“ říká.

Předložit zákon v novém znění, která by tuto otázku vyjasnila, se chystá také ministerstvo zdravotnictví, byť až v roce 2022. Podle právníků by to byla nejschůdnější cesta. „Novelizace zákona by byla ideální,“ míní právnička Vráblová. „Mnohokrát už se poukazovalo na to, že zákon je zastaralý a v mnoha ohledech nejasný. O problematiku umělého přerušení těhotenství ale není úplně odborný zájem, proto není na novelizaci tlak.“ O změnu se ministerstvo pokoušelo v minulosti vícekrát, třeba v roce 2008, ale zákon ale následně spadl pod stůl po vyslovení nedůvěry  vládě Mirka Topolánka na jaře 2009.

Katarzyna Byrtek by vyjasnění pravidel uvítala, nicméně na jejím odhodlání i odhodlání jejích kolegyň z Ciocia Czesia nejasné podmínky nic nemění.  „Budeme pomáhat, dokud to bude potřeba,“ říká jasně.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Silvie Lauder

vedoucí rubriky, Fokus

Silvie Lauder
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1576

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte