Velká blamáž ministerstva školství

Velkou blamáží skončil plán českého ministerstva školství přitáhnout do země špičkové vědce pracující v zahraničí. Loni v listopadu ministerstvo vyhlásilo grantovou soutěž, jejíž vítězové by dostali peníze, aby tu mohli rozjet svůj výzkumný projekt. Byl to velkorysý plán, který by badatelům z první světové ligy umožnil přijít nebo se vrátit do Česka, vybudovat tu tým a přivést si s sebou i několik kvalitních spolupracovníků.

V polovině května, kdy už byli vybráni vítězové, přišla studená sprcha. Ministerstvo rozeslalo na česká pracoviště, kam měli zahraniční vědci přijít, stručný dopis, v němž oznámilo, že z důvodu „pravděpodobného budoucího nedostatku finančních prostředků“ peníze neuvolní. Zrušit uzavřenou grantovou soutěž, jejíž vítězové jsou již známi, přitom nemá na světě obdoby.

Jedním z vítězů, který se k nám chystal, je britský chemik Andrew David Miller, expert na využití nanotechnologií v medicíně. Působí na londýnské King’s College a je ředitelem soukromé firmy podnikající v oblasti nanomedicíny. V rozhovoru s Respektem neskrýval rozčarování.

Na podporu zahraničních vědců chtělo Česko dát zhruba miliardu korun, kterou by bylo potřeba utratit do konce roku 2015. Plných 85 procent by se ale zaplatilo z evropských peněz. Co pro vás znamenalo zrušení grantové soutěže a jak tento krok hodnotíte?
Hrozně mě to rozčililo. Když česká vláda projekt sestavovala, projevila mimořádnou schopnost hledět do budoucnosti. Řadě vašich vědců by tento program umožnil postoupit o výrazný krok vpřed, rozšířil by pole jejich působnosti a posunul by je na špičkovou mezinárodní úroveň. Očekávali jeho start s velkým nadšením. Hodit takovou možnost do koše, to byla od vlády byrokratická krátkozraká hloupost. Já osobně jsem se snažil uspořádat svůj život a práci tak, abych mohl strávit příští dva roky v Česku, takže mi zrušení soutěže způsobilo určité problémy. Ale nejde o mě, mám rozpracovaných víc projektů. Poškodilo to hlavně budoucnost velmi dobrých českých vědců a české vědy jako celku.

Kdo jsou vaši kolegové, kteří se na projektu měli podílet?
Na české straně by to byli vědci z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně a jeden kolega z Univerzity Palackého v Olomouci. Ale nejen oni. Chtěl jsem propojit brněnský ústav s londýnskou King’s College a vybudovat v Brně společné centrum pro výzkum nanotechnologií v medicíně, které by bylo v rámci Evropy ojedinělé. Pracovali bychom například na sofistikovaných nanotechnologiích pro očkování.

To by bylo pro mé kolegy na King’s College nesmírně zajímavé. Vybudovat takové centrum v Brně, v této rychle se rozvíjející středoevropské oblasti, dává smysl. Zapojil bych do toho také své kolegy z univerzity v Leeds, která již s Brnem spolupracuje. Jeden z mých kolegů vede tamní ústav pro nanomateriály; je to přední evropský, ne-li světový expert v tomto oboru, a byl by součástí týmu, který bych v rámci projektu přivedl.

Znáte českou vědeckou scénu?
Spolupracuji s českými kolegy 15 let. Abyste ve vědě uspěl, potřebujete tři věci: kvalitní lidi, které Česko má. Skvělou výzkumnou infrastrukturu - tu jsme chtěli vybudovat. A konečně mezinárodní konektivitu, kterou jsme chtěli rovněž zajistit.

Jste jedním ze signatářů otevřeného dopisu, v němž vítězové soutěže rozhodnutí české vlády kritizují. Dovedete si představit, že by se něco takového mohlo stát v Británii?
Bylo by to nesmírně neobvyklé. Vyhlásit tak ambiciózní projekt, když nevíte, jestli na něj budete mít dost peněz, a pak jej zrušit… Je to velké plýtvání zdroji a lidským úsilím. Ztracená příležitost.

České ministerstvo školství slibuje, že příští rok vyhlásí novou soutěž, která již bude financována z nového operačního programu čerpání evropských peněz. Zúčastníte se jí, nebo jste na Česko zanevřel?
Česká republika mě zajímá dlouhodobě, nejen věda, ale i třeba zdejší kultura, hudba. Nevzdávám se snadno, jsem tvrdohlavý. Ale to, že zrušíte jednu soutěž a vyhlásíte novou – co to má proboha znamenat? To není důvěryhodný postup. Pokud by se mi nedostalo naprosto neprůstřelných záruk, že se něco takového nestane znovu, tak nevidím důvod, proč do toho jít podruhé.

Náš plán na vybudování společného centra, laboratoře, která by postupně rostla, je teď zcela jasně mrtvý, což mě velmi mrzí. Mohli jsme zkoumat, jak nanotechnologie a lidské tělo fungují, případně nefungují dohromady – je velmi důležité tomu rozumět. Musím si rozmyslet, co budu dělat dál. Je mi také líto úsilí, které jsme přípravě projektu věnovali.

Proč ministerstvo soutěž zrušilo? Čtěte komentář v novém Respektu 23/2014, který vychází v pondělí 2. června (digitálně je nové číslo dostupné již v neděli po poledni pro čtečky pro čtečky Amazon Kindle nebo iPad/iPhone a v audioverzi).

Otevřený dopis zahraničních vědců, kteří k nám měli přijít, naleznete zde