Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Zkumavka

Solární panely na sever

Energiewende 2.0: Německá vláda se chystá reformovat energetickou politiku

Stavitelé jaderných elektráren by si měli uvědomit, že jejich plány přinesou domácnostem i firmám zbytečně vysoké účty za elektřinu • Autor: Profimedia.cz
Stavitelé jaderných elektráren by si měli uvědomit, že jejich plány přinesou domácnostem i firmám zbytečně vysoké účty za elektřinu • Autor: Profimedia.cz

Porážka bývá těžká, ale úspěch někdy taky. Tak by se dala shrnout současná situace v Německu, které v posledních letech převádí svoji energetiku na obnovitelné zdroje. Tamní energetická otočka zvaná Energiewende je bezesporu úspěšná, zároveň se však potýká s řadou problémů. Proto má nyní vstoupit do nové fáze označované jako Energiewende 2.0.

Dva vítězové

Když Německo v roce 2000 zavedlo zákon o obnovitelných zdrojích, který současnou politiku nastartoval, nebylo jasné, jak by měla zelená energetika vlastně vypadat. Nikdo totiž netušil, které technologie zlevní a prodělají rychlý rozvoj, a které budou naopak přešlapovat na místě s příliš vysokou cenovkou. Stát proto podpořil obnovitelné zdroje rovnoměrně. Cílem bylo každoročně sklidit co největší množství kilowatthodin zelené energie, pokud možno v podstatně větším množství než v roce předchozím. A sledovat, které technologie uspějí.

Jak v polovině února zaznělo v Berlíně na konferenci Energiewende 2.0, má dnes soutěž dva vítěze: větrné a solární elektrárny, pomocí nichž Německo loni vyrobilo osm, respektive necelých pět procent elektřiny. Ve srovnání s bouřlivým vývojem, jímž prošly, zůstaly ostatní „zelené“ zdroje v podstatě na startovní čáře, přinejmenším z finančního hlediska. Zatímco větrnou elektřinu lze vyrábět i za šest eurocentů za kilowatthodinu, geotermální energie a za jistých okolností i spalování biomasy vychází zhruba čtyřikrát dráž. Pro ilustraci, u nových bloků Temelína se spekuluje o výkupní ceně kolem 10 eurocentů/kWh.

Vítr, jenž nepotřebuje žádné palivo a neprodukuje oxid uhličitý, proto začíná diktovat cenu proudu na energetických burzách, které se řídí nejlevnější nabídkou. Elektřina se pak obchoduje velmi levně a energetické firmy nejenže nemají na investice, ale musejí také odstavovat jiné, často moderní zdroje, hlavně plynové elektrárny. Zároveň se podpora zelené energetiky podílí na tom, že domácnostem a těm firmám, které nemají nárok výjimku z ekologických poplatků, rostou účty za elektřinu.

Stavitelé jaderných elektráren by si měli uvědomit, že jejich plány přinesou domácnostem i firmám zbytečně vysoké účty za elektřinu.

Další problém spočívá v tom, že když fouká vítr a svítí slunce, generuje obnovitelná energetika více elektřiny, než Německo spotřebuje. Zatím je to jen pár hodin v roce, bude se to však dít stále častěji. Nejrozumnějším řešením je prodávat tento levný proud okolním státům - jak ale bude podíl obou zelených zdrojů růst, nezbude než hledat další řešení.

Panely orientované k severu

Německá vláda chce proto do léta připravit reformu zákona o obnovitelných zdrojích, která by „energetickou otočku“ navedla novým směrem, umožnila by řídit komplikovaný organismus energetiky sofistikovaněji. Napříště už nepůjde o to vyprodukovat za každou cenu co nejvíce kilowatthodin zeleného proudu. Jejich množství bude naopak regulováno pomocí takzvaných expanzních koridorů, které zajistí, aby zelené energie nebylo v budoucnu málo, ale zároveň ani víc, než dokáže systém vstřebat.

2014 02 25 16 50 16 • Autor: Respekt
2014 02 25 16 50 16 • Autor: Respekt

Kvantitu má přitom nahradit kvalita. Hledají se třeba cesty, jak pravidla nastavit tak, aby se majitelům elektráren vyplatilo vyrábět proud v době, kdy je ho nedostatek. Současné fixní výkupní ceny elektřiny mohou být pro nové elektrárny omezeny nebo úplně zrušeny. Nahradit by je měly příplatky, které však provozovateli elektrárny nepokryjí plné náklady. Bude mít tudíž větší zájem chovat se tak, aby vydělal co nejvíc.

Jeden z řečníků mluvil na konferenci například o možnosti dávat solární panely na střechy orientované k severu místo k jihu. Sice tím klesne množství energie, kterou střecha vyrobí, to však může majiteli nahradit vyšší cena elektřiny ve večerní špičce. Pro celou energetickou soustavu bude výhodné, že panely budou dodávat nejvíce proudu jindy než běžná fotovoltaika: za letních rán a večerů, kdy slunce svítí ze severovýchodu, respektive severozápadu.

Diskutuje se také například o tom, jak usnadnit život majitelům plynových elektráren, jejichž výkon Německo rovněž potřebuje pro regulaci výkyvů v síti. Za to, že se teď nevyplácejí, nemůže jen vítr, který fouká zdarma, ale také těžba břidlicového trhu v USA a dlouhodobý kolaps trhu s emisními povolenkami. Právě tyto dva faktory jsou totiž hlavním důvodem, proč je teď uhlí, jak se v Berlíně říká, „levné jako bláto“, a plyn mu nemůže konkurovat.

Lze si třeba představit, že by majitelé zdrojů, které se hodí „jen někdy“, třeba právě plynových turbín, dostávali nějakým způsobem zaplaceno za to, že jejich elektrárna stojí a čeká na svou příležitost, která třeba přichází jen pár dní v měsíci.

01 obalka velka mala • Autor: Respekt
01 obalka velka mala • Autor: Respekt

Reforma by měla být postupně zaváděna do roku 2017. Jasné je přitom jedno: nově budované solární a větrné elektrárny jsou konkurenceschopné už teď - a až někdy kolem roku 2030 doběhnou vysoké dotace pro ty starší, nebude mít zelená energetika na trhu vážného soupeře. Stavitelé jaderných elektráren by si měli uvědomit, že jejich plány přinesou domácnostem i firmám zbytečně vysoké účty za elektřinu.

Může celá Evropa vyrábět elektřinu pouze ze slunce a větru? Kolik by to stálo a jak by takový systém musel vypadat? O tom hovoří pod titulkem Elektrárna pro celou Evropu v novém Respektu 9/2014 Ulrich Platt, fyzik a odborník na obnovitelné zdroje energie z univerzity v Heidelbergu.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].