Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Zkumavka

"Model světa" a jiné plány evropské vědy

Lze předpovědět finanční krize, revoluce, války? Otřesy, které by vyvolal odchod Řecka z eurozóny? Dopad politických rozhodnutí typu podpory biolihu? Sociolog a matematik ze Švýcarského federálního technologického institutu Dirk Helbing je jedním z vědců, kteří věří, že to půjde. Chce vytvořit „model světa“ zdarma dostupný všem zájemcům, který by prostřednictvím „nervové sítě“ sbíral nejrůznější data po celé planetě, analyzoval je a fungoval coby moderní verze delfské věštírny.

Což o to, odvážné plány ženou vědu kupředu odnepaměti. Sporné však je, že přípravu Helbingovy „věštírny“ může Evropská komise v nejbližších dnech podpořit celou miliardou eur. Je totiž na prvním místě seznamu šesti projektů navržených na podporu v rámci evropské Stěžejní iniciativy budoucích a rodících se technologií (Future and Emerging Technologies Flagship Initiative). Koncem ledna by Komise měla vybrat dva projekty z této šestice a přislíbit jim financování po dobu deseti let; celková částka vynaložená na každý z vítězné dvojice má dosáhnout zmíněné miliardy eur.

I kdyby se nakonec podařilo sehnat jen polovinu, je to skutečný oceán peněz. Podle Petera Königa, specialisty na počítačové modely v neurovědách z Osnabrücké univerzity v Německu, je běžný evropský výzkumný projekt v průměru financován částkou 300 tisíc eur. „Nikdo mi nedokázal vysvětlit, proč je dobrý nápad nahradit tři tisíce kvalitních projektů jedním jediným,“ diví se König na stránkách amerického časopisu Science. Malé projekty je podle něj a dalších citovaných vědců mnohem těžší prosadit a obhájit, dozor nad nimi je podstatně přísnější. Jeden mamutí projekt, realizovaný řadou různých týmů, bývá naopak „too big to fail“ – příliš velký na to, aby ztroskotal. Peníze je zkrátka nutné utratit a protékají předem nastavenými řečišti s podstatně menší kontrolou. Nebo ještě jinak: velké peníze je mnohem jednodušší získat než malé.

Jiní vědci evropskou „stěžejní iniciativu“ brání: nemá podle nich smysl financovat oblasti, kde k významným průlomům již došlo. Důležité naopak je mít odvážnou vizi a netříštit síly v mnoha izolovaných výzkumných týmech.

Odvážné vize v šestici kandidátských projektů skutečně nechybí. Najdeme tu plán simulovat v počítači když ne rovnou celý svět, tak alespoň celý lidský mozek; projekt, který by měl – zjednodušeně - v počítači stvořit virtuálního pacienta a virtuálně na něm testovat nové léky a terapie; vývoj inteligentních robotických pomocníků pro chirurgy, záchranáře nebo třeba úklid domácnosti a další smělé záměry.

Možná není ironie na místě a iniciativa skončí velkým úspěchem. Je však dobré připomenout, že třeba světová počítačová síť nevznikla jako výsledek mamutího, předem připraveného projektu, ale jako náhodný vedlejší výhonek špičkového základního výzkumu.

 

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Martin Uhlíř

redaktor

uhlir
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 754
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte