Krize v Hormuzu pokračuje, cena paliva roste, ale Češi zatím na dovolené létají. A prý budou dál
Trumpova válka s Íránem získává pro Evropany před létem zásadní rozměr: zásoby leteckého benzinu
Válka v Íránu. Vše o tématu ➡️
„Írán drony útočí na největší letištní uzel v Dubaji.“ „Evropě vystačí letecké palivo už jen na šest týdnů.“ „Lidé se nebudou mít jak vrátit z dovolené.“ „Obchod s umělými hnojivy je ohrožen.“ Podobná varování ovládala sociální sítě i média na začátku jara, pak je na chvíli překryla denní agenda, ale v posledních týdnech obavy opět zesilují. Konflikt mezi Spojenými státy a Íránem pokračuje už třetí měsíc, a kromě samotného ostřelování a situace v regionu má obrovské dopady na celý svět. Téma drahé nafty a benzínu řeší dnes v podstatě každý řidič a jednotlivé vlády, včetně té české, se snaží různými zařízeními stlačit cenu pro paliva pro běžné zákazníky co nejníž. S blížícím se létem a termíny dovolených se však stále větším tématem stává letecký průmysl, konkrétně otázky, zda se lidé budou moci bezpečně dostat, kam chtějí, a zase zpátky a za jakou cenu.
Nezamrzne, ale zdražuje
Letecké palivo není obyčejný benzín nebo nafta. Jde o vysoce rafinovaný, přísně kontrolovaný produkt získávaný z ropy. Je méně hustý než nafta, což mu umožňuje rychlejší průtok motorem, a zůstává tekutý i při velmi nízkých teplotách. Třída „Jet A-1“, která se používá v Evropě, tuhne při teplotě kolem minus 47 stupňů Celsia. Na rozdíl od benzínu pro automobily je letecké palivo určeno pro nepřetržité spalování pod vysokým tlakem, což znamená, že nesmí obsahovat žádné nečistoty. Stručně řečeno: bez tohoto technologického zázraku letadla prostě nevzlétnou.


Stejně jako u benzínu, i tady je Perský záliv klíčovým regionem pro jeho dodávky. Region produkuje mnohem více leteckého paliva, než sám spotřebuje. Za normálních okolností je proto významným vývozcem, na jehož podíl připadá přibližně 20 procent paliva obchodovaného každý den na mezinárodních trzích. Klíčovým odběratelem tohoto paliva je Evropa. Vzhledem k nedostatečné rafinérské kapacitě je silně závislá na dovozech, z nichž více než polovina obvykle pochází z Perského zálivu. Evropské aerolinky jsou proto velmi náchylné k současným výkyvům, protože od konce února se téměř nic z regionu kvůli blokádě Hormuzu vyvézt nepodařilo.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu










