Může fúze dvou evropských premiantů nastartovat cestu Unie k technologické soběstačnosti?
Možná ano, ale na jásání je ještě příliš brzy. Holandská ASML investuje do francouzského Mistralu
Velký byznys a složité technologie za hranou nejbujnější fantazie drtivé většiny lidí představují kombinaci, na kterou se někdy není úplně snadné naladit. Možná i proto tahle zpráva o jedné evropské fúzi minimálně v tuzemsku nikoho moc nezvedla ze židle. Přesto jde o významný pohyb a bude zajímavé sledovat, jaké může mít důsledky.
Ve zkratce se stalo to, že světově nepostradatelná nizozemská firma ASML v září oznámila, že koupila 11 procent akcií francouzského startupu Mistral, který vyvíjí stejnojmenný evropský model umělé inteligence. ASML, jež navrhuje unikátní a naprosto klíčový přístroj na výrobu čipů, sice mohla koupit akcie třeba mnohem úspěšnějšího startupu OpenAI, který stojí za vůbec nejpoužívanějším chatbotem ChatGPT, se však rozhodla investovat 1,3 miliardy eur do firmy z Francie.
„Myslím, že motivace byla z velké části ekonomická – akcie Mistralu jsou mnohem levnější než ty OpenAI,“ říká Anna Píchová, investiční odbornice ze společnosti One Family Office, která analyzuje trhy a zároveň veřejně popularizuje investování. Podle ní hrála roli geografická blízkost, ale do určité míry i snaha o podporu evropské technologické soběstačnosti (to potvrzují i zdroje agentury Reuters, které jsou s dohodou obeznámeny). Je to prý rozhodně dobrý krok – na jásání je ale ještě příliš brzy. Evropa se totiž technologické závislosti na Americe a Číně v dohledné době rozhodně nezbaví.
Rodinné stříbro
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studně
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
