Bývalý šéf NATO Rasmussen: Doba lichotek Trumpovi skončila, je čas na pevný postoj
Dánský expremiér a bývalý americký ministr obrany se na Globsecu neshodli, jestli by USA přišly Evropě na pomoc
Poslouchat někdejší světové lídry v době, kdy už nemají na ramenou váhu svého úřadu, v zádech suitu poradců a na mysli nálady voličů i diplomatické ohledy, bývá leckdy zajímavější, než když jsou ve funkci a váží každé slovo. O to víc když jde o dva bývalé politiky, kteří mají vhled do fungování bezpečnostních struktur Západu v době pokračující války na Ukrajině. Na pódiu Globsec Fora v pražském hotelu Hilton se takto ve čtvrtek na půl hodiny setkali bývalý šéf NATO a dánský expremiér Anders Fogh Rasmussen s někdejším americkým ministrem obrany Markem Esperem, který vedl Pentagon v první vládě Donalda Trumpa.
Diskusi bez moderátora zahájil Rasmussen otázkou, kterou si v poslední době klade asi většina Evropanů: „Můžeme věřit Spojeným státům při pohledu na některá rozhodnutí Trumpovy vlády z poslední doby? Pomohly by nám USA, pokud by Rusko napadlo například některý z pobaltských států ? Dodržely by své závazky, pokud by byl aktivován článek pět?“ zeptal se Rasmussen a hned vyjmenoval přibývající znepokojivé kroky americké vlády. Stažení pěti tisíc vojáků z Německa, výhružky ohledně Grónska nebo rušení plánovaného rozmístění amerických jednotek v evropských zemích.
„Vždycky je fajn dostat hned na začátku rychlý míč přímo na bradu,“ poznamenal Esper v narážce na baseball, ale nezaváhal: „Ano, Evropa může Spojeným státům věřit. Aliance už si prožila různé vzestupy a pády. Ale když se to vezme kolem a kolem, ve Washingtonu panuje u většiny demokratů i republikánů shoda na tom, že NATO je pro americkou bezpečnost zásadní. A rozhodně je zásadní pro stabilitu a bezpečnost v Evropě,“ odpověděl Esper bez vytáček: „Kdyby došlo na nejhorší a Rusko zaútočilo, jsem přesvědčen, že bychom své závazky splnili.“ A pak hned vrátil pomyslný úder, když poukázal na to, jak dlouho většina členských zemí NATO neplnila alianční závazky. Vzpomínal, že v roce 2019, když byl ministrem, dávalo dohodnutá dvě procenta na obranu pouze osm členských zemí.


A co Česko?
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu










