Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Z nového čísla

Všichni mladí kluci

Výstavy v Plzni a Praze odkrývají dramatické kapitoly našeho umění v letech 1938–1948

Nečekaná konfrontace. (Lhotákův Vlastní portrét s chimérou, 1943) • Autor: Západočeská galerie v Plzni
Nečekaná konfrontace. (Lhotákův Vlastní portrét s chimérou, 1943) • Autor: Západočeská galerie v Plzni

Mezi půvabnými barevnými fasádami domků na náměstí se valí temná hmota, jako by chtěla pozřít všechno, co se jí postaví do cesty. Své Surreálné městečko namaloval František Hudeček v roce 1939 a pozoruhodný obraz dosud vidělo jen pár lidí. Výjev s farním kostelem, za kterým stoupá k nebi kopec, trochu připomíná Novou Paku, s níž Hudečka seznámili jeho kolegové ze Skupiny 42, sami podkrkonošští rodáci. Bahnitá tekoucí masa je každopádně metaforou zkázy, která tehdy dorazila do celých Čech.

Nacistům Hudečkova senzibilita, s níž předjímal následující truchlohru evropského kontinentu vrženého do ničivé války, nemohla být po chuti. Záhy se dostal na seznam „zvrhlých malířů“, který nechal v protektorátu sestavit tehdejší ministr školství Emanuel Moravec. Je příznačné, že ani o této listině jsme dosud nic moc nevěděli. Porevoluční velké výstavní projekty nás sice už podrobně seznámily s vývojem meziválečné moderny a také poválečné umění máme slušně zmapované. Léta mezi mnichovskou dohodou a únorovým převratem se ale ve výtvarném umění dosud jevila jako dost nepřehledná dekáda.

Celý článek si můžete přečíst v novém čísle Respektu, které vyjde v pondělí 11. 7. 2011.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].