Všichni mladí kluci

Mezi půvabnými barevnými fasádami domků na náměstí se valí temná hmota, jako by chtěla pozřít všechno, co se jí postaví do cesty. Své Surreálné městečko namaloval František Hudeček v roce 1939 a pozoruhodný obraz dosud vidělo jen pár lidí. Výjev s farním kostelem, za kterým stoupá k nebi kopec, trochu připomíná Novou Paku, s níž Hudečka seznámili jeho kolegové ze Skupiny 42, sami podkrkonošští rodáci. Bahnitá tekoucí masa je každopádně metaforou zkázy, která tehdy dorazila do celých Čech.

Nacistům Hudečkova senzibilita, s níž předjímal následující truchlohru evropského kontinentu vrženého do ničivé války, nemohla být po chuti. Záhy se dostal na seznam „zvrhlých malířů“, který nechal v protektorátu sestavit tehdejší ministr školství Emanuel Moravec. Je příznačné, že ani o této listině jsme dosud nic moc nevěděli. Porevoluční velké výstavní projekty nás sice už podrobně seznámily s vývojem meziválečné moderny a také poválečné umění máme slušně zmapované. Léta mezi mnichovskou dohodou a únorovým převratem se ale ve výtvarném umění dosud jevila jako dost nepřehledná dekáda.

Celý článek si můžete přečíst v novém čísle Respektu, které vyjde v pondělí 11. 7. 2011.