Vostatky pro radost

Je časné ráno první březnové soboty a za horizontem Žďárských vrchů vychází na modré nebe pampeliškově žlutý sluneční kotouč. Na šedivých pastvinách okolo obce Vortová zajiskří jinovatka a lehký opar, zamrzlá oka nedalekých rybníků Utopenec, Návesník a Zlámanec promění sluneční paprsky v blyštivá zrcadla. Před místní hospodou se v této kulise scházejí postavy jako z panoptika. Strakatý se Ženuškou, Turci, Kobyla, Slamění, Kominíci, Rasové a Židi.

Tradiční jarní slavnost, jejíž zahájení právě sledujeme, zasahuje hodně daleko za blyštivý obzor: masopustní masky z vesnic na Hlinecku se loni na podzim dostaly až na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Nebýt poznámek prezidenta Václava Klause a jeho suity, kteří za mezinárodním zájmem o zdejší tradice vidí reinkarnaci RVHP, nevzbudila by podzimní událost žádný zvláštní rozruch. V zemi, která o většinu svých tradic přišla, jde přesto o unikátní a nebývale živou venkovskou slavnost: jedinečné maškarády a obyčeje se v několika vesničkách na Českomoravské vrchovině uchovaly z dávných hlubin času a dodnes zosobňují v takřka nezměněné podobě mizející touhu slavit příchod jara bujarým veselím.

Celou reportáž z masopustního veselí si můžete přečíst v novém čísle Respektu, které vychází v pondělí 14. 3. 2011.