Veselý podzim bez chřipky

Příklady táhnou a šéfové mladoboleslavské Škodovky to dobře vědí. Proto letos na začátku října nastoupilo sedm zasloužilých šedovlasých členů z představenstva koncernu Škoda Auto do jedné z ordinací firemní kliniky, kde se jako jeden muž nechali naočkovat proti chřipce. Celou akci doprovázelo cvakání fotoaparátů, obrázky očkovaných šéfů potom vyšly ve firemním časopise.

Tahle akce se ve Škodovce opakuje každý rok a pětadvaceti tisícům zaměstnanců má vyslat vzkaz: Nenechte nic náhodě a braňte se chřipce dřív, než vás dostihne. V Česku může každý rok onemocnět touhle chorobou spojenou s nejchladnějšími měsíci v roce okolo šesti set tisíc lidí (tolik udávají matematické odhady). Na komplikace způsobené chřipkou, jako je zánět plic nebo zánět srdečního svalu, pak každý rok zemřou přibližně dva tisíce nemocných. Jak opakují propagátoři očkování, je to víc než každoroční počet obětí automobilových nehod.

Mezi stoupence očkování nepatří jen šéfové Škodovky, nabádá k němu i české ministerstvo zdravotnictví. Podle průzkumů, které si nechala udělat letos před nástupem chřipkové sezony Česká vakcinologická společnost, se ale většina lidí u nás necítí chřipkou natolik ohrožená, aby sáhla po očkovací prevenci. Místo toho lidé spoléhají na „zdravý životní“ styl a vůbec ze všeho nejvíc (tak odpovídalo čtyřicet dva procent respondentů) na „přirozené mechanismy“, tedy že si tělo poradí s nemocí samo i bez pomoci lékařů a jejich vakcín.

Vakcinologové uvádějí, že kdyby se dalo víc lidí očkovat (nejméně patnáct procent populace), nemocných by mohla být jen polovina (místo šesti set tisíc lidí necelých dvě stě padesát tisíc). Také jednodušší prevence za pomoci „přirozených mechanismů“ ale může počet nemocných docela dobře snížit.

Čtěte také sloupek Adama Šůry Chřipka, lesní školky, očkování aneb Kdo se v tom má vyznat.