Slunce, sviť
Zatímco Amerika se ještě jen připravuje na boj s globálním oteplováním, Česko už se stalo zemí zaslíbenou pro investory slunečních elektráren. Díky velkorysé podpoře státu rostou jako houby po dešti, trh se zelenou energií se ale poněkud vymyká kontrole.
Češi zřejmě nenaslouchají obavám pana prezidenta Klause, že ekologičtí aktivisté ohrožují lidstvo. Ba právě naopak, staví sluneční elektrárny jako o život. Bylo by však chybou myslet si, že jde o projev uvědomělé obrany proti globálnímu oteplování. Za boomem slunečních (fotovoltaických) elektráren, kterých se u nás do letošního září postavilo už 2583, jsou totiž „jen a jen peníze“. V průběhu půldruhého roku narostla výroba slunečních elektráren 25násobně a toto úctyhodné číslo by bylo v pořádku, kdyby tuto aktivitu podnítil volný trh. Jenže tak to není. Byznys se „zelenou“ energií se roztáčí až příliš rychle díky podpoře státu, která je tak štědrá, že se původně dobrý úmysl může vymknout kontrole a ve skutečnosti poškodit jinak zdravou myšlenku o šetrnosti k životnímu prostředí.
Česko se vůči EU zavázalo vyrábět 8 % elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2010 (cíl zřejmě nesplní, neboť v letošním pololetí dosáhlo jen 6,5 %), a to je jeden z důvodů velkorysých státních stimulů. Jen od ledna do září se například počet slunečních elektráren zdvojnásobil. Dalším důvodem boomu je pokrok v technologii fotovoltaických panelů, jsou stále výkonnější a levnější. Díky této kombinaci se v Česku stal z provozu sluneční elektrárny až nezdravě výnosný byznys.
Jak funguje podpora
Stát nedotuje přímo investory (i když eurofondy pro veřejný sektor tuto možnost nabízejí), ale stanoví pro různé typy obnovitelných zdrojů závazné ceny na výkup vyrobené energie, které jsou notně vyšší než u energie z jiných zdrojů. Tyto náklady se rozpustí v cenách ostatních energií, takže nepřímo jde vlastně o formu zvláštní daně uvalené na spotřebu energie.
Výše ceny je vypočtena tak, aby se investice do obnovitelných zdrojů energie podnikateli přiměřeně vyplatila (výnos kolem 7 %) a vrátila za dobu něco přes deset let. Zároveň stát upravuje podmínky tak, aby podnikatele do budoucna chránil před „státní zvůlí“, a podnikatel získává jistotu, že nějaká další vláda nepřivede jeho projekt na mizinu.
Bohužel, stát to s podporou investorů poněkud přehnal. Energetický zákon a vyhláška Energetického regulačního úřadu (ERÚ) totiž notně omezily možnost státu dokonce i pro budoucí elektrárny hýbat s cenou.
Celý článek najdete v Respektu 43/09.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].