Proč nám zabili Ferdinanda

Jet do Sarajeva nebyl dobrý nápad a arcivévoda František Ferdinand to dobře věděl. Od roku 1903, kdy v sousedním Srbsku vtrhla do královského paláce skupina armádních pučistů a pozabíjela všechny přítomné v čele s králem Alexandrem, nebylo na Balkáně pro příslušníky habsburského rodu bezpečno. Srbové snili o společném státě jižních Slovanů a nenáviděli rakousko-uherskou monarchii za to, že spravuje „jejich“ Bosnu a Hercegovinu.

Hrdlořezové, kteří panovníka zavraždili, teď v roce 1914 ovládali srbskou politiku a státní správu. Z církevních i státních pokladen putovaly nemalé částky teroristickým organizacím, které vysílaly poblouzněné mladíky za hranice zabíjet v zájmu velkosrbské myšlenky. V roce 1910 se v Sarajevu pokusil jeden z nich o atentát na bosenského guvernéra, dva roky poté skupina dalších zavraždila jeho chorvatský protějšek. Za nějaký čas zatkli četníci ve vlaku na Vídeň ozbrojeného mládence, který se chystal sprovodit ze světa samotného Františka Ferdinanda.

Následník trůnu, který měl v čele monarchie podle všeobecného očekávání brzy nahradit stařičkého císaře Františka Josefa I., proto na jaře roku 1914 s návštěvou Sarajeva váhal. Do Bosny se chystal na plánované vojenské cvičení, mnozí armádní důstojníci i místní politici jej ale varovali, ať se raději vyhne pobytu v metropoli. Projíždět se v otevřeném voze městem, kde policie eviduje desítky podezřelých radikálů, znamená velké riziko. Ostatně ani současný guvernér se tu na ulicích takřka neukazuje.

Vyškrtnout zastávku Sarajevo z itineráře by pro Ferdinanda nebyl takový problém. Nechtělo se mu tam. V jeho úvahách však nakonec převážil pocit zodpovědnosti. Není dobré ukázat slabost ve chvíli, kdy neklidný jižní cíp monarchie potřebuje naopak zakusit sílu a rozhodnost vládnoucího rodu. „Bát se je vždycky nebezpečný obchod,“ ukončil František Ferdinand své váhání. Návštěvu přislíbil.

Jak probíhala návštěva v Sarajevu? Jak byl naplánován atentát a jak nakonec proběhl? Co v osobě arcivévody tehdy v roce 1914 vlastně Evropa ztrácela. Proč byl na dvoře přehlížen? Jaké příkoří  musela snášet jeho manželka Žofie Chotková? Proč stárnoucí František Josef I. svému synovci příliš nedůvěřoval - a ani v novém století, kdy mu ubývaly síly, ho nezval prakticky k žádným rozhodnutím? Proč byl Ferdinand tak vášnivým lovcem? Jaké reformy chtěl provést? Atentát na Františka Ferdinanda d’Este uvedl do pohybu domino světových válek, nacismu a komunistických revolucí; dokázal by následník rakouského trůnu krveprolití 20. století zabránit? Čtěte Téma v novém Respektu 26/2014, který vychází v pondělí 23. června 2014 (digitálně je nové číslo dostupné již v neděli po poledni pro čtečky Amazon Kindle nebo iPad/iPhone a v audioverzi).