Pravidla Facebooku

V jednom okamžiku zmizíte ze světa, v němž jste dosud intenzivně přebývali. Předtím sice dostanete varování, exekuci však nezabráníte – je příliš rychlá. Můžete se cítit jako Josef K. z Kafkova Procesu: jste vinen, protože vás někdo udal a soudce pak rozhodl, že nemáte právo na existenci. Soudce je přitom velmi neosobní, je to totiž počítač.

Řeč naštěstí není o skutečném životě, ale o tom virtuálním. Pro mnoho lidí se nicméně pobyt na Facebooku stal už velmi reálnou součástí života a jak ukázalo dění kolem nedávné prezidentské volby, tato sociální síť je bojištěm, v němž se odehrávají bitvy o mysl a názor velmi reálných voličů. Jenže neviditelní útočníci objevili účinný trik, jak vás z tohoto bojiště vyřadit.

Konec alfauživatele

Příběh brněnského aktivisty je relativně známý, nicméně stojí za to ho opět stručně popsat. Bylo pondělí, dva týdny před druhým kolem prezidentských voleb. Atmosféra začínala houstnout. Matěj Hollan to ráno zasedl k počítači a přihlásil se ke svému Facebooku, jehož pomocí hodlal ještě zapáleněji přesvědčovat lidi, aby nedávali hlas Miloši Zemanovi a hlasovali naopak pro Karla Schwarzenberga. Jenže když zadal počítači svoje jméno a heslo, na obrazovce na něj nevyskočily hlášky a debaty jeho facebookových známých, ale strohé oznámení, že jeho účet je zablokovaný. Někdo z jiných uživatelů ho na centrálu Facebooku nahlásil, že se vydává za někoho jiného, než kým ve skutečnosti je – oznámil Hollanovi automatický text na obrazovce.

Hollan měl štěstí, že s pomocí svých známých našel způsob, jak dosáhnout toho, aby se během tří hodin dostal zpátky ke svému profilu. Jiní, jako třeba plzeňský aktivista Martin Marek, však dopadli hůř.

Není náhodou, že oběťmi anonymních útočníků se stávají ti, kteří si na Facebooku vybudovali silnou pozici a ovlivňují myšlení tisíců lidí. Matěj Hollan k nim nesporně patří. Internetový expert Patrick Zandl ho řadí mezi takzvané alfauživatele Facebooku – stejně jako třeba komentátora Hospodářských novin Jindřicha Šídla nebo bývalého byznysmena a známého textaře Michala Horáčka. Hollanův virtuální profil sleduje nadprůměrné množství lidí (2000 přátel a odběratelů), které umí vtahovat do různých debat. Díky svým aktivitám (jako například lobbing za regulaci hazardu) se navíc Hollan stal známým i mimo prostor internetu a jeho jméno se pravidelně objevuje také v klasických médiích.

Podle Zandla je tedy velmi pravděpodobné, že Hollan funguje na síti coby názorový vůdce, k němuž se ostatní uživatelé Facebooku obracejí pro radu. Prostor k šíření svých názorů má Hollan téměř bezbřehý: v Česku nasává informace přes Facebook pravděpodobně kolem tří milionů lidí, tedy vyšší počet než čtenářů klasických novin.