Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Z nového čísla

Poslední extáze

Proč lidstvo romantickou lásku prohlašuje za vrcholný moment pozemské existence?

Linh a libor: 5 let spolu • Autor: Matěj Stránský
Linh a libor: 5 let spolu • Autor: Matěj Stránský

Je to příkladný milenec, manžel i rodič. Jakmile po skončení puberty opustí rodné hnízdo a postaví se na vlastní nohy, začne vyhlížet budoucí partnerku. Je vybíravý a zdrženlivý. Ve chvíli, kdy potká tu „pravou“, bývá ještě panic. Zamilují se do sebe na první pohled. A od téhle chvíle jsou nerozluční. První dny po seznámení skotačí, mazlí se a vydatně souloží.

Vědomí povinností vůči rodině je ale brzy vrací do reality. Zatímco ona očekává potomstvo, on začíná budovat společný domov. Hloubí, sbírá materiál, staví. Než se narodí děti, je vše připraveno. O výchovu se pak v souladu s moderními ideály dělí rovným dílem. A když děti odrostou, vztah přetrvává. Občas do něj sice vstoupí někdo třetí, ale aférky bývají krátké a neškodné. Rodina drží pevně. On a ona spolu žijí až do smrti.

Není těžké pochopit, proč se hrdina tohoto příběhu stal v posledních dvou dekádách oblíbeným objektem zkoumání biologů a sociálních vědců. Hraboš prérijní, malá myška, která si hrabe tunely v travnatých pláních amerického středozápadu, má unikátní zálibu v rodinném životě. Jen zhruba tři procenta všech savců vychovávají své mladé v páru. Nezvykle věrný druh hraboše, jehož 90 procent exemplářů setrvává po celý život s jedním partnerem, tak skýtá vzácnou možnost studia biologických předpokladů pevných partnerských vztahů.

Lenka a Milan:5 měsíců spolu • Autor: Matěj Stránský
Lenka a Milan:5 měsíců spolu • Autor: Matěj Stránský

Tajemství monogamie patří k jednomu z populárních vědeckých témat posledních let. Emoce, vztahy, přátelství, rodinný život nebo empatie, tedy „měkké“ aspekty lidské existence, jsou dnes v západní psychologii, antropologii i neurovědě v kurzu. Moderní experimentální techniky umožnily nebývale exaktní vhled do tohoto nehmotného světa.

Ta nejzajímavější vědecká hádanka se ale neskrývá ani tak v hlavě hrabošů jako spíše v našem pohledu na ně. Proč nás tak zajímá a trochu dojímá, že spolu dvě myši na prérii vydrží celý život v jedné díře? Proč máme tendenci si myslet, že se do sebe „zamilovaly“? A proč většina z nás touží po něčem podobném?

Ideál romantické lásky, který stojí v pozadí otázek, se podle mnoha filozofů se stal vůbec nejvlivnější myšlenkou současné lidské civilizace. Romantická láska tvoří ústřední osu umění a kultury, patří k nejsilnějším z životních očekávání. O to pozoruhodnější je, že se badatelé nedokážou shodnout ani na základních věcech: jestli je nám láska biologicky daná, nebo jde spíš o kulturní konstrukt. Hledání odpovědí je stejně vzrušující jako láska sama.

Text o tom, proč lidé touží po romantické lásce, najdete v novém Respektu 22/2014, který vychází v pondělí 26. května (digitálně je nové číslo dostupné již v neděli po poledni pro čtečky Amazon Kindle nebo iPad/iPhone a v audioverzi).

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].