Parlament na prodej

Hlas na druhém konci sluchátka zní mírně podrážděně. „Co jste to napsali za nesmysl?“ ozývá se v telefonu. „Vždyť nic takového neprošlo!“ V tu chvíli leží volajícímu na stole čerstvé vydání Respektu a v něm krátký článek, že poslanci i přes odpor vlády přijali zákon, který tu umožní snazší vyvlastňování soukromého majetku. Na „drátě“ je spolupracovník premiéra Jana Fischera, který má ve vládě mimo jiné za úkol hlídat, které zákony a v jaké podobě prošly v parlamentu. Po chvíli hovoru se ukazuje, že problém není na straně novinářů, ale stojí za ním úplně neznámá poslankyně ČSSD Zdenka Dopitová.

Tato olomoucká poslankyně vystoupila za svůj dosavadní mandát v českém sněmu jen dvakrát. Zatímco v prvním případě oznámila kolegům, že špatně zmáčkla hlasovací knoflík, podruhé už se nemýlila a zamířila správně: do zcela nesouvisejícího zákona o urychlení stavby silnice R 35 prosadila obecnou formulaci, která umožňuje rychlejší vyvlastňování (ze současných devíti měsíců na jeden). Po uplynutí této lhůty navíc padne na pozemek tzv. věcné břemeno a jeho majiteli prakticky znemožní jakkoli s ním nakládat, naopak stavitelům otevře cestu k práci.

Vzhledem k tomu, že jde o „revoluční“ změnu, která výrazně osekává právo uhájit soukromý majetek před nájezdem betonové lobby, by si věc jistě zasloužila otevřenou společenskou i parlamentní diskusi. Jenže právě k tomu nedošlo. Poslankyně Dopitová návrh „načetla“ pár minut před klíčovým hlasováním formou tzv. pozměňujícího návrhu (tuto praxi v minulosti označil Ústavní soud za protiústavní kvůli její nepřehlednosti a nebezpečí manipulace se zákony). Že návrh skutečně prosadila, veřejnost zaregistrovala až díky výše zmíněnému článku.

„Fakt to prosadila,“ říká o pár hodin později po prozkoumání bludiště několika stovek hlasování, pozměňovacích návrhů a procedurálních změn v úvodu citovaný úředník. „V Poslanecké sněmovně je teď prostě hodně nepřehledná situace, kdy je dost těžké zorientovat se v tom, co prošlo a co ne a co přesně to znamená.“

Celý článek najdete v Respektu 44/09.