Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Z nového čísla

Obchod s kličkami

Byznys s fotbalovými africkými dětmi se roztáčí

Fotbal ho vytáhl z chudoby. Yaya Touré. / FOTO Globe Media/Reuters • Autor: Globe Media /  Reuters
Fotbal ho vytáhl z chudoby. Yaya Touré. / FOTO Globe Media/Reuters • Autor: Globe Media / Reuters

Africké zdroje je třeba vytěžit. Mladým lidem je nutné dát v životě šanci. Těmito dvěma naprosto odlišnými větami je možné popsat motivy nevídaného projektu, kterým se před třemi lety katarští podnikatelé zaměřili na mladé africké fotbalisty. Šest tisíc trenérů v sedmi zemích uspořádalo 26 tisíc fotbalových zápasů s jediným cílem – vybrat ty nejlepší třinácti- a čtrnáctileté hráče a nabídnout jim smlouvu.

Šance na úspěch připomínala loterii. Ze 430 tisíc sledovaných hráčů jich 24 dostalo pozvánku na školení ve sportovní akademii v katarském Dauhá. Čtyři z nich tam dostali stipendium a teď už žijí v luxusních ubytovnách, mezi tréninkovými fázemi se ve špičkově vybavených učebnách šprtají chemii nebo matematiku, a pak relaxují třeba v plaveckých bazénech. Zbylá devatenáctka našla místo v africké pobočce akademie Aspire Sports. Každým rokem se k této partě přidávají nové čtrnáctileté naděje, které se díky své schopnosti čarovat s míčem prokopaly z plechových chatrčí nebo z vesnických chýší za lepším životem.

Mládežnické týmy Aspire v přátelských zápasech hrají na stejné úrovni jako jejich vrstevníci z výběrů Realu Madrid nebo německé reprezentace. Pokud se kluci nezraní, tak mají svůj budoucí život celkem přesně nalajnovaný – svými góly a přihrávkami budou dobře živit sebe, své rodiče, sourozence i četné příbuzné v rámci rozvětvené a soudržné africké rodiny.
Katarský projekt „ASPIRE Africa. Football Dreams“, který zpočátku zaštítil i slavný fotbalista Pelé, je nejvelkolepějším projevem současného trendu ve sportovním byznysu: hledači talentů mají zacíleno na stále mladší hráče, kteří se dají tréninkem ještě dobře tvarovat a slibují vyšší budoucí zisk při prodeji do zámožnějších evropských týmů.

Manažeři „fotbalových zdrojů“ přitom pročesávají hlavně Afriku, kontinent s největším počtem nevytěžených fotbalových klenotů. Počet afrických hráčů v evropských profesionálních ligách roste nebývalým tempem, během minulých patnácti let se ztrojnásobil, každý čtvrtý cizinec v evropských ligách dnes pochází z nejchudšího kontinentu. Příběh hledání talentovaných Afričanů přitom není jen příběhem pro fotbalové fanoušky, kteří budou od tohoto týdne sledovat mistrovství světa v Jihoafrické republice. Je to metafora mezinárodní migrace a světového obchodu. Je to projev globalizace v malém: globalizace sportu.

A jak už napovídají první dvě věty článku, je možné ji vnímat dvěma způsoby: jako novou formu drancování Afriky i jako zvýšení šancí na lepší život pro talentovaného jedince, který by jinak zůstal vězet v chudobě. Je to nejednoznačný příběh, který není možné bez výhrad odsuzovat ani vychvalovat. Ukazuje to práce Jeana-Marca Guilloua, muže, který tuto formu obchodu s mladými fotbalisty v polovině devadesátých let zdokonalil.

Celý článek najdete v Respektu 23/2010

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].