Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Z nového čísla

Miliardy pro medvědy

Budování dálničních přechodů pro zvířata vzbuzuje vášně. K čemu nám vlastně jsou?

Překážek v krajině rychle přibývá, přechodů nikoli. • Autor: Milan Jaroš
Překážek v krajině rychle přibývá, přechodů nikoli. • Autor: Milan Jaroš

Fungují jako srozumitelný obraz rozmařilosti. Před dvěma lety je bývalý premiér Topolánek uváděl jako jeden z hlavních důvodů, proč se tu staví tak bezpříkladně drahé dálnice. Dnes ministr životního prostředí Pavel Drobil vysvětluje, že jenom kvůli nim musí do Bruselu vyslat týmy úředníků, aby tam vyjednali složitý přesun miliard z jednoho eurofondu do druhého. Přechodů přes rychlostní silnice a dálnice budovaných nikoli pro lidi, ale pro zvířata máme v Česku všeho všudy čtrnáct; a stavba dalších se aktuálně kvůli vládním škrtům neplánuje. Přesto se pravidelně dostávají do centra pozornosti. Především jako symbol ad absurdum vyhnaných požadavků „ochranářů“ a „ekologů“, které komplikují a prodražují dálniční stavby. Při bližším pohledu se ale ukazuje, že za přemrštěné ceny tuzemských komunikací ekodukty nemohou. Problém s nimi je jinde.

Stále hustší
Jak potvrzuje pohled do mapy, česká krajina je třeba ve srovnání se sousedním Německem nebo Rakouskem stále ještě docela průchodná. Kolem celé země lze celkem nerušeně putovat po opuštěných pohraničních horách a i ve vnitrozemí se najdou rozsáhlá volná území: od vojenských újezdů až třeba po řídce osídlenou krajinu Vysočiny. Což prospívá nejen trampům, ale také široké škále živočišných druhů, pro které jsou daleké cesty nezbytnou podmínkou ke zdárnému přežívání. „Zvířata u nás zatím mají hodně možností, kudy se přesouvat,“ říká Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, který se migrací zvířat zabývá. Trendy však naznačují, že v rozkouskování krajiny různými druhy staveb rychle doháníme naše západní sousedy. „Překážky v posledních letech přibývají obrovským tempem,“ dodává Hlaváč.

V Česku mizí každým dnem pod různou zástavou patnáct hektarů původně volné zemědělské půdy (tedy přibližně plocha patnácti fotbalových hřišť). Dosud volná pole se navíc často mění na pastviny zajištěné elektrickými ohradníky. Největší překážkou pro volný pohyb se ale stávají silnice, přesněji houstnoucí doprava na nich. Na dálnicích a silnicích dnes projede denně až třikrát víc aut, než tomu bylo před třiceti lety (z deseti tisíc na třicet tisíc aut za den). A šance pro zvířata, jak bezpečně přejít dopravní tepny i lokální silničky, se tak za posledních třicet let podle propočtů expertů snížila o třicet procent, přičemž přehrazování krajiny silnicemi má dále stoupat, stejně jako provoz na nich. Počty usmrcených zvířat jsou přitom ohromující: pod koly aut skončí každý rok třeba půl milionu zajíců. Zdokumentovaná jsou i úmrtí vzácných zvířat: například v devadesátých letech srazil na severní Moravě kamion malého medvěda.

Celý článek si můžete přečíst v novém čísle Respektu, které vyjde v pondělí 1. 11. 2010.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].