0:00
0:00
Z nového čísla19. 8. 20112 minuty

Čas zpytovat svědomí

Jadernou havárii ve Fukušimě nezavinila jen příroda, ale také lidská lehkomyslnost.

Mezinárodní inspektoři ve Fukušimě
Autor: Profimedia.cz

Na události z 11. března letošního roku obyvatelé severovýchodního pobřeží Japonska nikdy nezapomenou. Půl hodiny po jednom z nejsilnějších zemětřesení historie se od moře ozval hluboký znepokojivý zvuk rostoucí černé vlny, která smetla domy a unášela auta. V přístavu Mijagi vyrostla na 16 metrů. Místy pronikla až deset kilometrů do vnitrozemí. Zničila sto tisíc domů a dvacet tisíc lodí, zabila 24 tisíc lidí.

Způsobila také výpadek proudu a přerušila vedení plynu. Nad tmavou, bahnem pokrytou zemí vzplanuly apokalyptické požáry. Voda zaplavila i čtyři jaderné elektrárny. Nejhůř byla postižena Fukušima, kde výška vlny pravděpodobně dosáhla až 14 metrů, zatímco zařízení elektrárny bylo konstruováno sotva na šestimetrovou tsunami.

↓ INZERCE

Pro události podobného typu, jakým bylo velké východojaponské zemětřesení z 11. března a vše, co pak následovalo, používá teorie katastrof výraz „kaskádový efekt“. Kaskáda neštěstí se odvíjela i ve Fukušimě: vlna smetla elektrické rozvody záložních chladicích čerpadel, které nebyly nijak chráněny, a reaktory v havarijní situaci ztratily možnost chlazení. Následovaly první úniky radioaktivní páry, doprovázené zoufalou snahou reaktory a nádrže s vyhořelým palivem chladit mořskou vodou.

Celý článek si můžete přečíst v novém čísle Respektu, které vyjde v pondělí 22. 8. 2011.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].