Oproti řadě skeptických článků v médiích totiž česká veřejnost reagovala na americký konvoj…
Oproti řadě skeptických článků v médiích totiž česká veřejnost reagovala na americký konvoj pozitivně • Autor: Milan Jaroš

Málokterá diplomacie je tak úspěšná jako mise amerického velvyslance v Česku Andrewa Schapira. Ačkoli je v Praze teprve půl roku, podařilo se mu několik českých politiků proměnit v docela přesvědčené atlantisty, zbrzdil odklon zdejší zahraniční politiky od havlovské podpory lidských práv a teď ještě donutil prezidenta Zemana, aby vzdal svoji již ohlášenou účast na přehlídce ruské vojenské síly v Moskvě.


Zároveň tím však ambasador dostal česko-americké vztahy do krize, jakou v posledním čtvrtstoletí nezažily. Část svých tahů včetně kritiky hlavy státu totiž prováděl nečekaně přímo před zraky veřejnosti, což Zemana vyprovokovalo k nebývale tvrdému vymezení se vůči Americe. Ještě zajímavější než viditelné vrcholky konfliktu však bylo to, co se na lince Praha–Washington dělo v posledních několika měsících za kulisami.

01 obalka velka
01 obalka velka • Autor: Respekt

Před časem došlo mezi velvyslancem Schapirem a několika vysoce postavenými lidmi z Obamovy administrativy k neveřejnému jednání. Ruská válka proti Ukrajině byla v té době v plném proudu a pro Američany bylo hodně nečitelné, jaký postoj má k věci Česko.

Premiér Sobotka tvrdil, že Rusko žádnou hrozbu nepředstavuje, ministr obrany Martin Stropnický odmítal přítomnost vojenských jednotek NATO na českém území a prezident Zeman torpédoval protiruské sankce EU s argumentem, že na Ukrajině je „občanská válka“ a že je třeba věřit prezidentu Putinovi, když říká, že tam neoperuje jediný ruský voják.

Především Zemanovy hlasitě projevované proruské postoje přitom představovaly pro Washington problém. Účastníci jednání proto Schapira pověřili, že když v nich bude hlava českého státu dále pokračovat, neměl by tomu v Praze jen tiše přihlížet. Ambasador dostal úkol, aby v takovém případě doručil prezidentovi jasný vzkaz od americké administrativy, že jí vadí podkopávání společných pozic západních spojenců vůči Putinově agresi.

Podle informací Respektu z diplomatických zdrojů přitom americká vláda vůči Zemanovi probírala i tvrdší atak. Schapiro totiž po sérii schůzek zjistil, že u klíčových členů kabinetu to s údajnou proruskostí není tak zlé – ve skutečnosti mají na Moskvu odtažitý názor, kvůli proruské opozici ve svých stranách však navenek taktizují a že skutečně zapáleným putinovcem je tu jen prezident. Administrativa proto promýšlela možnost, aby se během Zemanovy březnového cesty na kongres americko-židovské organizace AIPAC na několik hodin stavil v Praze americký ministr zahraničí John Kerry.

Co nakonec bylo bodem zlomu? Jaká je historie česko-amerických vztahů a jaká jejich budoucnost? Co způsobilo jejich ochladnutí? Co svým jednáním sleduje prezident Zeman? Text o zákulisí posledního vývoje najdete v novém Respektu 16/2015, který vychází v pondělí 13. dubna (digitálně je nové číslo dostupné již v neděli po poledni pro čtečky Amazon Kindle nebo iPad/iPhone a v audioverzi).

 

 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte