Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Vidlemi

Hluboká tuzemská skepse

Proč jsou Češi tak nedůvěřiví, nespokojení a nešťastní?

Proč se nad případem manželky jihočeského kmotra Dlouhého zavřela tak rychle voda? O tom jsem chtěl původně psát a schvaloval mi to pan Patizon. Jenže kolega Marek Švehla chce psát komentář o stejné věci do tištěného Respektu a vzhledem k tomu, že je v oblasti jihočeského dění podstatně fundovanější (a nejen v tom) než já a pan Patizon dohromady, budu rád, když si to já i vy přečtete od něj.

Tak se podělím o jinou otázku, která mě pronásleduje už pár měsíců. Proč Češi už nechtějí být součástí mezinárodních struktur, do kterých se ještě v devadesátých letech tak těšili. Tedy aspoň podle tehdejších průzkumů dvoutřetinová většina. Evropská unie je  - zdá se ze současných průzkumů – strašákem pro stejně velkou dvoutřetinovou většinu. A NATO? To vlastně už nikoho nezajímá a tři čtvrtiny respondentů by se společných akcí aliance raději neúčastnily.

S panem Patizonem chápeme odklon veřejnosti od současných tuzemských politiků či zrozenou nedůvěru v systém. Dobrá, ale proč si víceméně ti samí lidé přejí, abychom nebyli už dále tak spojeni s Bruselem a aby zákony a normy a třeba i míru svobody v Česku určovali jen tuzemští politici, kterým zároveň hluboce nedůvěřujeme?

Stejně tak s panem Patizonem nechápeme přístup veřejnosti k alianci. Na jednu stranu se opíráme o jí zajištěné bezpečí a spojence máme za všemi hranicemi. Na druhou stranu chceme mít armádu určenou jen pro operace na českém území a jeho obranu. Před kým nás tu bude vojsko bránit a zachraňovat – kromě přírodních katastrof?

Nemám žádnou odpověď. Mohl bych třeba napsat kromě hluboké skepse ve své spoluobčany. Jenže já nemám hlubokou skepsi ani vůči spoluobčanům, ani vůči tuzemské politice jako takové. Občas překvapeně zírám nad drzostí zástupců obou kategorií – mimochodem podobně jako nad některými rozhodnutími zástupců EU či NATO. Jen teď prostě přemýšlím, co se to děje v zemi, kde jsou lidé nespokojenější – opět podle průzkumů - při hodnocení včerejška než hladovějící Somálci či zemětřesením zdeptaní Haiťané (odkazuji na článek Tomáše Sachera v posledním čísle Respektu. Můžete se také podívat na video, které na téma „Co nám chybí ke štěstí“ točil kolega Zdeněk Chaloupka.)

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].