Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Vidlemi

Fischer, a Bělíček

Zdymadla na Labi, Prunéřov, Temelín. Česko jako energetická velmoc s prolomenými limity těžby uhlí, palivo z Ruska – to všechno jsou náměty vlády, jak pohnout s ekonomikou v době krize a jak zajistit prosperitu země v budoucnu. Z kabinetu Jana Fischera se stává průkopník těžkotonážní koncepce s rozměry, které si někteří z nás pamatují z doby, kdy se v názvu této země používalo slovo socialistická.

Nemíním se pouštět do debaty, co vlastně nám mohou ta opatření v oblasti ekonomiky přinést (výdělek pro řadu velkých i menších firem a možná zvýšenou zaměstnanost). Ze společenského pohledu tupou devastaci našeho okolí a tím i našich životů a životů našich potomků. Uzavírání se do svých vlastních světů, protože ten vnější nebude náš, ale betonovo-uhelné a ocelářsko-jaderné lobby. Ok. Ať se o tom, kdo má pravdu, vede debata.

Historik Jiří Suk ve svém rozhovoru pro Respekt před čtrnácti dny řekl, že někteří sociologové začali nazývat současnou dobu v naší zemi neonormalizací. Zjednodušeně řečeno, zájem lidí o věci veřejné, o ideje, vize a společné sdílení prostoru klesá. Všichni se máme víceméně fajn a špatné zvěsti či nápady dokážeme přežít někde v ústraní. Někteří ve svých středomořských vilách, floridských bytech, jiní v hospodě za rohem, na chalupě nebo ve shánění půjčky na novou televizi.

Problém je, že ten uvolněný prostor zaplňují tuzemští i zahraniční šíbrové v maskách politiků, byznysmanů, ideologů či advokátů. Hodně se rekrutují ze socialistických elit, nomenklatury, estébáků, agentů, hýčkaných čističů bot z podniků zahraničního obchodu. Jejich vnímání světa je stále stejné jako za socialismu. Získat moc, vliv, kontakty, vydělat peníze – bez ohledu na to, co to koho (mimo ně samotné) stojí. Samozřejmě doba je jiná, dnes je možné se účinně bránit, nikdo nás za svobodu slova nezavírá, můžeme kritizovat i veřejně spílat. Jenže my ten svobodný prostor nevyužíváme, nebo jen velmi nedostatečně.

Je dost šokující, že tu úřednická vláda prosazuje socialistický způsob myšlení v rozvoji ekonomiky. A ještě víc zarážející je, že neslyšíme žádnou silnou reakci, žádnou debatu. Ani od volených politiků, ani od jiných elit. Ticho a tečka. Labe bude vybetonováno. Premiéru Fischerovi se to líbí.

A ještě maličkost. V debatě na mou webovou reflexi jmenování českého katolického primase z minulého týdne nějaký anonym připomněl, že jsem chodil na pivo s estébákem Bělíčkem. Pravděpodobně to myslel jako urážku. Ano, chodil. Honza byl jedním z nejlepších zdrojů a informátorů, kterého jsem jako novinář od roku 1990 měl (za komunismu jsem myl okna a taky seděl ve vězení). Dokázal mě naučit – a celé tehdejší vedení vnitra – co to byla StB. Orietoval mě v základních zpravodajských praktikách, dokázal sehnat cenné informace a spolu se nám podařilo zajistit třeba zatčení šéfa StB Alojze Lorence.

Nechci soudit jeho estébáckou minulost, on sám se hodně styděl a dokázal přejít na druhou stranu a být naprosto loajální kdemokracii. Na rozdíl od řady lidí, kteří dnes stojí za projekty, které schvaluje Fischerova vláda. Ty projekty k potřebám této země moc loajální nejsou.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].