0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Vidlemi15. 6. 20103 minuty

ČSSD, Kubice a soud

Sociální demokraté stáhli žalobu na Jana Kubiceho, bývalého šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Bylo na čase, žaloba byla jedním z nejostudnějších právních kroků, které v polistopadové éře udělala demokratická politická strana. Zřejmě si všichni pamatují o co v žalobě šlo, ale pro jistotu připomeňme.

Jan Kubice předal před čtyřmi lety bezpečnostnímu výboru poslanecké sněmovny tajnou zprávu o prorůstání organizovaného zločinu do státní správy. Zpráva citovala různé odposlechy, analýzy, operativní zprávy (mezi něž patřily též neověřené drby). Prostě Kubice – jehož útvar se ocitl ve zmanipulovaném šetření inspekce, evidentně kvůli vyšetřování, ve kterém šlo především o sociálnědemokratické politiky – chtěl ukázat poslancům na čem dělá a v jeho zprávě se ocitla jména některých sociálních demokratů. Například Stanislava Grosse nebo Jiřího Paroubka. Ten druhý tam byl zmíněn ve velmi nelichotivém a nepravdivém obrazu. Jinak zpráva přesvědčivě ukazovala, jak se někteří policisté spojení se sociální demokracií pokoušejí vyšetřování prováděné Kubiceho lidmi zamést pod koberec. Je pochopitelné, že Kubiceho žaloval Jiří Paroubek – za zmínku o jeho údajných sexuálních sklonech. A je také pochopitelné, že soudní spor prohrál. Zpráva byla tajná a nebylo Kubiceho chybou, že informace ze zprávy unikly do tisku. Stejně tak nebylo chybou (ale naprostou zbytečností a hloupostí), že se informace o Paroubkovi ocitla ve zprávě, i takovými drby se policie někdy bohužel musí zabývat.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Problém byl s žalobou ČSSD na Kubiceho. Jméno strany se ve zprávě ani jednou neocitlo. Paroubek ale Kubiceho obvinil, že kvůli zprávě, zveřejněné těsně před volbami, jeho strana volební souboj prohrála. Ale nijak to neprokázal. Paroubek tak zneužil svou stranu k právní pomstě na bývalém policistovi. To se ve slušných zemích nedělá. Strana je mocenská mašinerie a má zprostředkovaný vliv na soudce. Paroubek se prostě snažil zneužít moc. S jeho odchodem to naštěstí skončilo – ale ono by to skončilo i bez něj, ČSSD neměla šanci soud vyhrát. Ale překročila nepsané a v demokratických zemích respektované hranice. Buďme rádi, že to máme za sebou. A buďme rádi, že Lubomír Zaorálek se nestane předsedou sněmovny. Jeho slova – po stažení žaloby na Kubiceho mateřskou stranu – o tom, jak se soud mezi ČSSD a Kubicem táhl, jaké dělal soud chyby, jak byl nefunkční a jak selhal, jsou prostě trapná a zároveň výrazem arogance moci. Soud totiž dělal vše pro to, aby proběhl proces podle pravidel. Velmi úzkostlivě, dokonce čekal s verdiktem až na dobu po volbách, aby se rozsudek proti žalobě ČSSD zase nevykládal jako nějaká předvolební manipulace.

Jiřího Paroubka nakonec voliči odmítli i bez Kubiceho zprávy. Jan Kubice a jeho bývalý útvar ale na Paroubkův atak doplatili. Kubice odešel od policie, s ním asi sto dvacet detektivů a boj proti organizovanému zločinu – aspoň tomu propojenému se státní správou - se v policii přestal nosit.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].