K tomu, aby člověk pochopil, že budovy WTC, do nichž narazila letadla, nemohly spadnout v důsledku požáru a následného „palačinkového efektu“, jak tvrdí oficiální verze, stačí středoškolská fyzika. Oficiální verze podává vysvětlení popírající fyzikální zákony. Palačinkový efekt údajně nastal v důsledku toho, že požár snížil únosnost oceli, což zapříčinilo pád celého patra na patro pod ním, které tuto váhu neuneslo a utrhlo se atd… Při tomto procesu se část kinetické energie pádu patra musí přeměnit na deformační práci, nutnou ke stržení dalšího patra. Tento proces by ale trval v řádech minut, nikoli sekund, v důsledku zpomalení nutného k utržení následujících pater. Proč tedy budovy spadly rychlostí volného pádu za cca deset sekund? Toto vylučuje možnost přeměny kinetické energie na deformační práci a tím i oficiální verzi.
Jsou zde i další aspekty, které oficiální verze pro jistotu vynechává úplně. Několik pater pod zemí byla při odklízení nalezena roztavená ocel a paty nosníku, nacházející se sedm pater pod zemí, byly zkoseny přesně pod úhlem 45°, s jasnými stopami po tavení na hranách nosníků. Není problém vyhledat na internetu fotografie, které to dokazují. Je fyzikálně nemožné, aby se ocel roztavila pomocí hořícího kerosinu za normálního atmosférického tlaku a normálního obsahu kyslíku. Kerosin hoří při teplotě cca 700 °C,
avšak ocel taje při více než 1500 °C. Kde se tedy ona roztavená ocel vzala? Toto jsou pouze nejvíce do očí bijící rozpory a ten, kdo zapátrá na internetu, jich najde mnohem více.
Ing. Jiří Kalous
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
