Čunek není populista
Jiří Čunek je vnímán jako člověk přímý, otevřený a dynamický, který bere osobně za své různé problémy města. A voliči všech politických stran za to berou za své jeho.
Reaguji na polemiku Čunek nabízí lidem naději z Respektu č. 51/2006.
Rozumím tomu, že nová tvář ve vrcholové politice, Jiří Čunek, nestojí bulvárnímu tisku za hlubší zájem. Rozumím tomu, že ani politik, ani novinář, který je politicky vyhraněný, nebude dělat rozbor jeho úspěchu, a že jsme to nemohli očekávat ani v uvedené diskuzi, která měla na mysli spíše budoucnost. Ale Vsetín není od Prahy tak daleko a stojí za inspiraci.
Úspěch Jiřího Čunka v komunálních a senátních volbách nebyl důsledkem jediné akce, ale toho, že je již osm let na Valašsku vnímán jako velmi dobrý starosta. To má dvě dimenze: faktickou a osobní. K té faktické patří úspěchy v získávání dotací z EU a přebytkové hospodaření radnice, nevídaná podpora neziskových organizací ze strany města (v seznamu, který dostali všechny domácnosti koncem roku do schránek je jich 108), vstřícná a neúplatná radnice, vedená kvalitním, dělným týmem atd. Popsat aktivity města a způsob jeho řízení, právě to by podle mne stálo za obsáhlý článek.
Osobní stránka je v tom, že Jiří Čunek je vnímán jako člověk přímý, otevřený a dynamický, který bere osobně za své různé problémy města. A voliči všech politických stran za to berou za své jeho. Je to pro ně už osm let „náš Jura“. Rozhodně žádný populista.
J.David, Vsetín
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
