Havlíček přihazuje stamiliardy a lid nechápe

Ve slavných devadesátkách, tedy v době, kdy miliarda korun byla něco jako „nepředstavitelně velké peníze“, hrálo Česko populární hru. Dávaly se odhady, na kolik vyjde dostavba jaderné elektrárny Temelín. Ten demokracie zdědila po komunismu v podobě hrubé stavby, do níž bylo třeba vsadit něco, čemu se říkalo moderní bezpečné technologie. 

Nemalá část veřejnosti volala po ukončení stavby po rakouském vzoru se sázkou na úspory a decentralizaci energetiky, politici ovšem uvěřili, že bez velkých jaderných bloků Česko nepřežije. Navíc stavitelé šikovně podhodnocovali cenu. V roce 1991 to mělo být asi 60 miliard. O dva roky později 68 miliard. Další rok se maximální cena zvedla na 71 miliard. 

Pak nastoupila vláda Miloše Zemana a zvedla cenu na 98 miliard. U té nakonec podle tvrzení provozovatele elektrárny, firmy ČEZ, zůstalo. Navýšení tedy oproti prvním slibům činilo 45 procent, Česko se stalo největším vývozcem elektřiny v EU a začalo tvrdit, že investice do zelených alternativ jsou nesmysl. 

Nyní začíná hrát druhé kolo oné hry „Těšíme se na elektrárnu a nevíme, kolik bude stát“. Jsme o třicet let dál, jde o dostavbu Dukovan a počty miliard jsou o řád vyšší. Zatímco kabinet Petra Fialy před dvěma lety ohlásil, že cena dvou dukovanských reaktorů bude zhruba 400 miliard korun, vicepremiér Karel Havlíček nyní v rozhovoru pro server Novinky.cz sdělil, že podle něj to bude spíš „600 nebo 700 miliard“.