Klimatickou úzkost vystřídala ve veřejném diskurzu klimatická únava. Ve světě, kde Rusko financuje válku z prodeje fosilních paliv a v Bílém domě sedí popírač klimatických změn, jako by téma ztratilo význam. Málokdo v Česku připomíná, že změny vyvolané člověkem mohou udělat některé oblasti Země neobyvatelnými a vyvolat migrační vlny. Vytěsnění, popření skutečnosti je mechanismus, který nás chrání před negativními emocemi.
Těch přesto ušetřeni nejsme. Představitelé ANO nebo vládního Spolu mluví před volbami o klimatu pouze v negativních konotacích – zaznívají spojení jako „zelené šílenství“ nebo „fanatický aktivismus“. SPD a Motoristé rovnou zpochybňují vědecký konsenzus, že za klimatickou změnou je hlavně lidská činnost, a šíří mnohokrát vyvrácené dezinformace, že planeta si se skleníkovými plyny snadno poradí.
Pomáhá tomu i neschopnost médií přijít s relevantními námitkami. Jako by se vracela falešná nestrannost – proti poučenému odborníkovi nasadíme hňupa a necháme je, aby každý řekl svoje. Nebo se klimatu raději úplně vyhneme: Česká televize v létě sledovala každé rozmotání hadice českých hasičů zasahujících při požárech a povodních od Bulharska po Texas, aniž by v reportážích připomněla, že četnost a síla podobných událostí roste právě kvůli klimatické změně. Katastrofy bez kontextu, který by se leckomu nemusel líbit.
Částečně se klima nebojí před volbami připomínat Starostové a Piráti. V programu se hlásí k plnění klimatických cílů a upozorňují, že ochrana klimatu je také příležitost.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
