Svět se ocitl „v období velkých turbulencí a transformací“, řekl čínský vladař a generální tajemník tamní komunistické strany Si Ťin-pching počátkem září státníkům, kteří k němu přiletěli na summit a na vojenskou přehlídku. Žijeme v „období velkých transformací i turbulencí“, řekl pár měsíců předtím v novoročním projevu svému národu. A loni na podzim na summitu nezápadních mocností BRICS? Zdůraznil, že „svět vstoupil do nové éry určované turbulencemi a transformací“.
O začátku „turbulentní“ a „transformativní“ doby mluví prezident Si často, jeho ministr zahraničí Wang I ještě častěji. Z pohledu čínských vládců jsme vstoupili do jedné ze vzácných etap historie, kdy se nově míchají karty. Kvůli mimořádnému tempu technologických inovací a kvůli rozpadu geopolitických jistot, z jejichž trosek se zrodí nový řád.


Už samy nové technologické inovace mění povahu hospodářství tak zásadně, že se – jak věří Peking – mohou proměnit i mocenské pořádky. „Historická zkušenost ukazuje, že vědecké a technologické revoluce dokážou od základu změnit vzorec vývoje světa,“ řekl Si před necelými deseti lety. „Některé země vzácné příležitosti využijí a (...) rapidně zvýší svou národní sílu.“ V průmyslové revoluci se vyšvihly Velká Británie a Spojené státy, nyní Si vidí šanci k čínskému návratu do pozice hlavní světové mocnosti, kterou byla až do éry průmyslové revoluce a evropského kolonialismu. Posledních deset let proto dramaticky zvýšil investice například do výzkumu umělé inteligence (viz reportáž na str. 20–23) nebo syntetické biologie.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu