Album týdne: Pulp se vracejí po čtyřiadvacetileté pauze s deskou o nejistotách středního věku

Zpěvák Jarvis Cocker je nedostižný ve své schopnosti nahlédnout zdánlivě banální, každodenní okamžik tak, že se v něm vyjeví nejen existenciální hloubka, ale ještě si ho budou zpívat tisícové davy. Nové album jeho kapely Pulp, které vychází po čtyřiadvacetileté tvůrčí pauze a je lakonicky nazvané More, takových momentů přináší hned několik. 

„Není už čas, abychom začali něco cítit?“ ptá se Cocker řečnicky ve finále houpavé balady Farmers Market a tato otázka je klíčová pro celou tvorbu Pulp. Zatímco jejich generační souputníci, hvězdy britpopové vlny Blur a Oasis, vyprodávají stadion ve Wembley a chtějí si užít pozdního triumfu smáčeného nostalgií, Pulp se na More pokoušejí pokračovat. Přidat do své diskografie kapitolu věnovanou nejistotám a prázdnotě středního věku. 

Jak si všímá Mina Tavakoli v recenzi pro server Pitchfork, pro Cockera a Pulp bylo vždy ústředním tématem dospívání, ovšem toto dospívání nekončí věkem dospělosti. Popravdě nekončí nikdy, čemuž se Cocker věnuje v hymnické Grown Ups, která nakažlivostí konkuruje hitu Common People. „Tak moc se snažím chovat jako dospělý. A je to tak strašně těžké. A jen doufáme, že nás nikdo neodhalí,“ zpívá v refrénu skladby, která líčí chuť dětí dospět, aby záhy zjistily, že ani věk, ani společenský status nikoho nezbaví vnitřních pochybností. Kde Nick Cave na posledních albech spěje k abstrakci, jsou Pulp a Cocker čím dál konkrétnější. 

Milostná, bohatě aranžovaná retro balada Tina zase ukazuje Cockerovu mistrovskou schopnost propojit sexuální touhu s kritikou společenského uspořádání. V obojím vidí přítomnost nízkých pudů a nedosažitelnost ženy se kryje s nemožností překonat třídní původ – což byl ostatně hlavní motiv Common People. Nehledě na to, že Tina není jen tak ledajaké dívčí jméno, ale akronym neoliberálního thatcherovského sloganu There Is No Alternative.