Může být učitel nebo soudce členem extremistické strany?

Je možné být členem politické strany, jejíž rétorika a plány nejsou v souladu s ústavou, a současně být učitelem, soudcem, úředníkem, který při vstupu do zaměstnání přísahá na ústavu? V Německu, kde právě taková radikální partaj letos v únoru skončila druhá ve volbách, je tato otázka na stole. A do tamní debaty plné právních a etických nuancí vnesla před dvěma týdny překvapivou rozhodnost zemská vláda v Porýní-Falci, když oznámila, že členové Alternativy pro Německo (AfD) v této spolkové zemi nebudou napříště smět nastoupit do státní služby. 

Zemské ministerstvo vnitra sídlící v Mohuči informovalo, že žadatelé o zaměstnání ve státních úřadech budou muset vyplnit dotazník zkoumající jejich soulad s hodnotami demokratické ústavy. Jedna z otázek se ptá na členství v extremistické organizaci – aktuálně nebo v minulých pěti letech. 

Kromě islamistického Muslimského bratrstva, Komunistické strany Německa nebo antidemokratického Hnutí říšských občanů zahrnul výčet i AfD. Tedy dle aktuálních průzkumů druhou celostátně nejoblíbenější stranu, kterou ovšem počátkem května německá zpravodajská služba označila za extremistickou organizaci. Kdo ji tedy zaškrtne, informovalo zemské ministerstvo, ten se pohybuje mimo ústavní mantinely – a zaměstnání ve státních službách nezíská. 

Rozhodnutí vyvolalo kritiku nejen z AfD, jejíž lídr v Porýní-Falci nazval výnos zemské vlády snahou neférově soudit a hodnotit politické smýšlení úředníků, a nikoli jejich jednání a chování k občanům. Ozvali se i právní znalci, podle nichž německá ústava podobné paušální, kolektivní tresty neumožňuje. Zemská vláda v Mohuči po týdnu skutečně obrátila: jednalo se prý o komunikační pochybení, žádné paušální zákazy nebudou.