Stoletou americkou výhodu Trump poničil za pouhých sto dní

Trumpova vláda zaplavuje veřejný prostor jednou radikální politickou změnou za druhou, a zdaleka nejvíc pozornosti se dostává clům. Je tu ale věc, která může z dlouhodobého hlediska stát Spojené státy ještě víc, a to je útok Bílého domu na univerzity a výzkum obecně.

USA jsou tak dlouho vědeckou světovou špičkou, že je snadné podlehnout dojmu, že je to přirozená silná stránka této země odjakživa. Ve skutečnosti byly USA v 19. a na počátku 20. století spíš následovníkem než lídrem. Britští průmyslníci si často stěžovali, že jim americké firmy kradou jejich technologie a porušují patenty. Na počátku 20. století získalo nejvíc Nobelových cen za vědu Německo – třetinu všech ocenění. Následovala Velká Británie s téměř 20 procenty. Spojené státy získaly pouze šest procent vědeckých Nobelových cen.

V polovině 20. století proměnily světovou vědeckou scénu tři ohromné síly. První z nich byl Adolf Hitler, který vyhnal generaci nejlepších evropských vědeckých mozků – mnoho z nich židovského původu – do Ameriky. (Z německých Nobelových cen za vědu udělených do roku 1932 získali asi čtvrtinu Židé, kteří tvořili méně než jedno procento německé populace.) Mnoho těchto vědců v Americe vytvořilo základ zdejšího vědeckého establishmentu. Po imigrační reformě v roce 1965 Spojené státy přitahovaly nejlepší mozky světa dál, řadu z nich z Číny a Indie. Tito lidé sem přišli studovat, zůstali tu a založili výzkumné laboratoře a technologické společnosti.