Strýček Přemysl
V těchto dnech běží v kinech film Jeden život, který vypráví o siru Nicholasi Wintonovi. Vždy když zaslechnu jméno známého zachránce židovských dětí, vzpomenu si na neobyčejný, a přitom opomíjený příběh Přemysla Pittera.
Vraťme se do dnů Květnového povstání roku 1945. Přemysl Pitter za války pomáhal pronásledovaným židovským dětem, jen o vlásek unikl zatčení gestapem. Teď je zděšen násilím revolučních dnů: upalováním pražských Němců zaživa, bitím starců i dětí na ulicích, znásilňováním. Do toho z rozhlasu slyší volání o pomoc z osvobozeného Terezína, kde v zoufalých podmínkách strádají osiřelé židovské děti.
Tím začíná akce Zámky, která by neměla chybět v žádné české učebnici dějepisu. Pitter převáží v nákladních vozech židovské děti na státem zkonfiskované zámky v okolí Prahy, aby se o ně postaral. Jenže ví také o utrpení německých dětí v Praze, a tak v rozporu s výzvami k „vylikvidování německého živlu“ zachraňuje ze sběrných táborů také děti německého původu. Nakonec otevírá zámky i pro české sirotky. Vánoce 1945 tak děti slaví společně: židovské z koncentračních táborů, německé, z nichž řada odmalička vyrůstala v nacistické propagandě, i ty české.


V době vymknuté z kloubů dokázal „strýček Přemysl“, jak mu děti říkaly, společně s Olgou Fierzovou, Emilem Voglem a dalšími vytvořit domov pro více než osm set dětí. Navzdory nenávisti, sílícím politickým a byrokratickým útokům dal všem šanci na nový začátek.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.










