0:00
0:00
Hlavní chod5. 5. 20244 minuty

Knedlík, který cinká

Po příkladné péči o pivo a zavedení zrání masa do zdejší kuchyně v Ambiente zaměřili pozornost na mouku

Hana Michopulu

Všichni řeší, jaké je vajíčko, které jíme, nebo maso, které kupujeme, ale v poměru, kolik sníme mouky vůči množství masa a vajec, a v ploše, která má vliv na to, jaké je naše životní prostředí, představuje mouka zásadnější rozhodnutí,“ vysvětluje František Skopec, kreativní šéfkuchař Ambiente, zatímco sedí pohodlně na kuchyňské lince a ve velkém hrnci před ním bublají raci na vývar a račí máslo. A pokračuje: „Stejně jako nás zajímá, z jakého chovu je kráva, je důležité vědět, zda je zrno semleté v průmyslovém mlýně napadrť nebo jaká aditiva kvůli tomu přidali do mouky. U masa nás to zajímá, ale u rohlíku, který stojí tři koruny, bohužel ne. Takových věcí za tři koruny ale sníme sto měsíčně. Každodenní život je spěch, ke kterému rohlík z marketu tak nějak patří. Krmíme tím například děti, takže tam je volba daná. Avšak jsou chvíle, kdy bychom měli sáhnout po něčem lepším, nejen v restauracích, ale i u domácímu pečení koláčů či vaření knedlíků.“

František Skopec tak shrnuje důvod, proč se s kolegy – Janou Slabou, která vede Um, místo pro vzdělávání a inovace v gastronomii, a Tomášem Valkovičem, taktéž kreativním šéfkuchařem – poslední rok věnovali právě mouce, kdy spolu s týmem jezdili po řemeslných mlýnech v Česku, Itálii i Německu, studovali mlynářské technologie, vlastnosti zrna, zkoumali následnou tažnost těsta a mnoho dalších věcí.

Součástí moučného tažení byly také slepé testy, kdy kuchaři v Umu zkoušeli porovnávat knedlík uvařený z konvenční mouky a z té řemeslné. Jak dopadly, popisuje Tomáš Valkovič: „Chuťový a vizuální dojem jednoznačně ukázal, že z řemeslné mouky, která dostává při mletí lepší péči, vznikne mnohem lepší knedlík. Poznáte to na barvě, chuti, textuře a vůni. Ten konvenční už od pohledu nevypadá lákavě, je takový došeda, nevoní. A ta mouka – ona opravdu cinká.“ Restaurace Lokál proto přechází na řemeslnou mouku z Mlýna Bohutín, takže štamgasti těchto zařízení si budou odteď vychutnávat nadstandardní knedlíky. „Bylo těžké najít partnerský mlýn, i z toho důvodu, že hrubou mouku dnes nechce nikdo moc dělat,“ vysvětluje Jana Slabá: „Je to technologicky náročné a knedlík už dnes vaří doma málokdo. Logisticky je to s řemeslnou moukou o něco náročnější, ale kvalita výsledku nás přesvědčila.“

↓ INZERCE

Mezi třemi vrcholy

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 160 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026