Digitální půst

Hříšníci. Vzdejte se srdíček. Kajte se a vypněte si notifikace. Až do Velikonoc ani jeden lajk. Touto středou začíná období půstu. Křesťané to mají jednoduché, zakážou si maso a alkohol a těší se na spásu. Digitální zatracenci nastupují dopaminový půst a musí se vzdát všech snadných radostí naší civilizace. Už ani jeden rozstřílený tank – počítačové hry jsou taky zakázány.
Dopamin rovná se 11 atomů vodíku, 8 atomů uhlíku, 2 atomy kyslíku a atom dusíku k tomu. Nic tak speciálního, ale právě tahle látka v mozku vyvolává pocity štěstí a slasti. Uvolňuje se v reakci na věci, jako je dobré jídlo, příjemný rozhovor, pohyb nebo také drogy či sledování TikToku. A nejen to, na všech sociálních sítích člověk dostává svou dopaminovou dávku s každým roztomilým koťátkem a lajkem a srdíčkem a smajlíkem. Sociální sítě, počítačové hry, on-line nakupování, pornografie, to všechno jsou zásobárny rychlého štěstí.
A člověk si tam může kdykoliv zajít a pak se také směje jako veselý smajlík. Jenže ho to záhy přejde a promění se ve smajlíka zamračeného a dostaví se pocit nudy, mrzutosti a nicotnosti. Naštěstí stačí kliknout. A zase a zase. Dopaminové receptory chtějí víc a častěji. Naše civilizace se topí v dopaminu. Pracovníci technologických firem v Silicon Valley o tom vědí svoje.


Takže právě tam vzniklo novodobé sebebičování zvané dopaminový půst. I když dopamin si nelze zakázat, neboť je to molekula v mozku. Jde spíš o to, omezit stimuly, které nám ho dodávají příliš snadno. Takže většinu technologií. A kdo je přísný, škrtá i sladkosti, rekreační drogy, nezdravé jídlo. A pak to vše nahradí běháním, otužováním a meditací. Neboť to přece také přináší slast a štěstí. Ale tvrdě odpracované. Nic není na tomto světě zadarmo. Prach jsi a v prach se obrátíš. A hříšníci budou bez mobilu, dokud to konečně nepochopí.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Každé varhany mají svou osobnost
Katedrála svatého Víta se po sto letech dočkala nového hudebního nástroje. Zdejší varhany v ničem nepřipomínají hudební nástroj, jaký najdeme na kůru typického českého kostela. Ten zpravidla tvoří několik dřevěných skříní umístěných vedle sebe, nástroj „levitující“ ve svatém Vítu má ale kovové píšťaly obnažené a spojené do jedné řady, jejíž konce jsou připevněné přímo ke stěnám chrámu. Čelo varhan, které návštěvník vidí odspoda, pak svým tvarem připomíná jakousi obří Panovu flétnu ve tvaru motýla. Nástroj je po mnoha odkladech konečně hotový a právě probíhá jeho ladění.










