Výstava týdne
Ve všem, do čeho se pouští, ji zajímá otisk člověka a jeho povaha, a platí to překvapivě i o fotografiích, na nichž žádní lidé nejsou. Ačkoli těžiště tvorby fotografky Julie Hrnčířové tvoří portrétní a dokumentárně-žurnalistická fotografie, jeden mimořádný soubor „bez lidí“ už roky neopouští a neustále rozšiřuje. Nazývá jej Everyday sculptures a výbor z něj pod názvem To se může jednou hodit... vystavuje až do 26. února pražský Ateliér Josefa Sudka.
Intimní ateliér uprostřed zelení zarostlého vnitrobloku poskytuje příhodné kulisy pro cyklus, který se – podobně jako podstatná část Sudkovy tvorby – skládá z meditativních zátiší. Hrnčířová nachází v ulicích nečekané konstelace předmětů, případně kutilských zlepšováků. Jedná se o provizorní řešení, záplaty na městských trhlinách, které kdosi zalátal bez ohledu na to, jak budou vypadat. Na snímcích Hrnčířové ovšem vyvstává nejen jejich krása, o niž nikdo neusiloval, ale i marnost a grotesknost toho, k čemu mají posloužit.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 51 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
