Na trampolíně slávy
Italští Måneskin na novém albu ukazují, že vítězství v Eurovizi pro ně nebyl cíl, ale začátek
Zvolili cestu, kterou se nikdy žádná rocková kapela před nimi nevydala: buď v ní neviděla smysl, nebo se jí štítila. Ačkoli má čtveřice Måneskin v něčem velmi dřevní a retro přístup k hudbě, pokud jde o marketing a sebepropagaci, povedl se jim geniální tah. Účast v italském televizním X Factoru, kde skončili druzí, je vytáhla z klubů do národní hitparády a předloňské vítězství v soutěži Eurovize, jejíž finále sledovalo 183 milionů diváků, je pak katapultovalo na světovou úroveň.
Kapela, která nikdy neměla problém zahrát na ulici nebo v baru, udělala něco, co umělci vzešlí z takového prostředí nedělají. Využili leckdy s despektem hodnocené a kýčovité televizní show k vlastní prezentaci – a vyšlo jim to dokonale. Čtveřice raných dvacátníků z Říma se nyní těší i z nominace na Grammy a má čerstvě venku album Rush!, které je stejně bláznivé a divoké, jako byl start jejich kariéry. Když v profilu pro hudební magazín NME popisovali důvody pro účast v televizních soutěžích, konstatoval bubeník Ethan Torchio, že je brali jako „trampolíny ke slávě“. A odrazili se z nich k hodně vysokému skoku. Zatímco většina vítězů soutěže Eurovize končí do roka v zapomnění a mezinárodní popularitu přinesla víceméně jen Abbě a Céline Dion, v Måneskin jako by zažehla oheň.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 55 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
