Angličtina získala do své zásoby nové sloveso: scholzing. „Komunikovat dobré záměry a posléze použít, najít nebo prostě vymyslet všechny představitelné důvody pro jejich odložení nebo neuskutečnění,“ vysvětluje britský historik Timothy Garton Ash jeho význam na Twitteru. Odkazuje k německému kancléři, který od počátku ruského vpádu na Ukrajinu působí jako brzda – ať už se jednalo o energetické sankce nebo dodávky zbraní. Naposledy brzdil poslání klíčové zbraně do další fáze války, moderních tanků Leopard, o které si Ukrajina říká už od loňského jara.
Minulou středu se dočkala. Olaf Scholz ve Spolkovém sněmu oznámil, že Německo pošle spojencům do Kyjeva 14 leopardů. Během několika týdnů začne na německém území výcvik ukrajinských vojáků, kteří budou tyto tanky obsluhovat. Německo bude také rychle schvalovat žádosti jiných evropských států, které budou chtít na Ukrajinu reexportovat své vlastní leopardy. Jako první o to začátkem minulého týdne oficiálně požádalo Polsko.
Německý obrat je základním pilířem širšího spojeneckého projektu. Evropské státy chtějí co nejrychleji nabídnout asi 80 leopardů pro dva tankové prapory. Tucet tanků značky Challenger již dříve přislíbila Velká Británie, USA minulou středu rozhodly o dodání 31 moderních tanků M1 Abrams. Kancléř Scholz trvá na tom, že bylo správné postupovat pomalu. Příznivci v něm nyní vidí rozumného stratéga, jehož licitování donutilo k tankovým dodávkám i doposud zdrženlivé Brity a Američany – a Ukrajina díky tomu dostane víc, než kdyby Německo hned bez okolků souhlasilo. Kritici zdůrazňují ztracený čas: Ukrajina už mohla leopardy dávno mít a nejspíš by jich na bojišti využila.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
