Minulý týden médii proletěla zpráva o tom, že Evropská komise České republice schválila tzv. Národní plán obnovy. Tento projekt má do země přinést více než devět miliard eur (asi 225 miliard korun) a jde z jistého pohledu o zcela zásadní změnu. Do Prahy kvůli němu přijela i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Co je jeho obsahem? A jak může pomoci boji proti klimatické krizi, kterou svět zažívá?
Národní plán obnovy lze vnímat jako jízdní řád, který stanovuje, co bude Česká republika dělat mimo jiné v boji proti oteplování planety. Definuje nezbytné reformy a investice do transformace průmyslu a energetické politiky. Peníze se mají uvolňovat postupně tak, jak si to vláda Petra Fialy a státní správa rozvrhla (a jak to nyní schválila Evropská komise). První pokus o návrh „jízdního řádu“ Česku úplně nevyšel. Mimo jiné proto, že podmínkou Bruselu bylo, že nejméně 37 procent financí musí směřovat na omezení uhlíkových emisí nebo klimatickou adaptaci (tzv. zelené investice). Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) následně spočítala, že původně český plán obsahoval zelené výdaje jen v 25 procentech. A Evropská komise dala českým ministerstvům za úkol návrh přepracovat.
Nově národní plán obnovy obsahuje investiční plány týkající se výstavby dostupného bydlení a digitalizace tuzemských systémů pro distribuci elektřiny. Česko rovněž doplnilo do plánu kapitolu zaměřenou na čerpání peněz z projektu REPowerEU, která počítá s patnácti reformami a devíti investicemi zaměřenými na zbavení se závislosti na ruských fosilních palivech. Počítá se také s výdaji na vzdělávání nebo digitalizaci státní správy.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
