Kořeny ruského mlčení
Kniha o sovětské avantgardě ukazuje, že kvalitní umění vznikalo v Leninově říši odjakživa především navzdory režimu
Ne, tohle není tajný vesmírný křižník Vladimira Putina, ale kosmické umělecké dílo mnohem většího obyvatele ruské země: Kazimira Maleviče!“ Tak loni v lednu propagoval na Instagramu nizozemský historik umění Sjeng Scheijen otevření velké výstavy ruské avantgardy v Amsterdamu, kterou jako kurátor pomáhal dávat dohromady. Putinova armáda už v ten moment stála na ukrajinské hranici a Scheijen patřil mezi ty, kteří nevěřili, že k invazi dojde.
Avantgardě věnoval spoustu let života a do Ruska pravidelně jezdil, aby po její historii pátral v archivech. Hlavně ve Státním archivu literatury a umění v Moskvě a v Leninově knihovně tamtéž. V roce 2019 z toho vzešla šestisetstránková publikace Avantgardisté: Ruská revoluce v umění 1917–1935. Teď knihu vydal v překladu Radky Smejkalové Host, a ač to tak na první pohled nemusí působit, právě nyní je ideální čas se do její četby pustit.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
