Samuel P. Huntington upozornil ve své důležité knize Třetí vlna na to, že klíčovým signálem slabosti autoritativních režimů jsou rozpory mezi elitami. Když se z establishmentu odtrhnou někteří z jeho prominentních členů, spustí to často řetězec změn. Naopak, pokud přeběhlíci neexistují, znamená to, že autokrat pravděpodobně přežije. (Jeden příklad, jak tento princip funguje v praxi, nabízí syrský diktátor Bašár al-Asad.)
Jak bychom mohli Huntingtonův postřeh aplikovat na dnešní Rusko? Neúspěšný útok Jevgenije Prigožina odhalil, že uvnitř ruské vládnoucí elity jisté rozpory skutečně jsou. Vladimir Putin ale podle všeho dokázal vzpouru zadusit během několika dní. Zdá se, že Prigožin postrádá veřejnou podporu od kterékoli z klíčových postav v Kremlu, což je také možná důvod, proč ukončil svůj donkichotský pochod na Moskvu. Putin strávil většinu své vlády potlačováním disentu ze strany liberálů, teď činí totéž se svými odpůrci v řadách nacionalistů.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
