V den, kdy loni na jaře získala sošku Anděla za nejlepší jazzové album, si Nikol Bóková založila vlastní hudební label Soleil et Pluie. Od té chvíle ještě neuplynul ani rok a široce oceňovaná klavíristka, která se plynule pohybuje mezi jazzem a klasickou hudbou, na něm už stačila vydat dvě vlastní desky. První Elements ji představila ve spolupráci s jazzovým kvartetem, druhá a čerstvá Naked Pieces ji naopak po delší době zachycuje sólo: samotnou s klavírem ve výběru deseti autorských skladeb.
Přestože by se mohlo zdát, že její největší vášní je jazz, místy s přesahy k jazzrocku, Bóková studovala klasický klavír a komorní hru. Na Naked Pieces se obrací právě tímto směrem. Impulzem k natočení nejazzového repertoáru bylo podzimní vystoupení v rámci cyklu Hybatelé rezonance v pražském Anežském klášteře, při němž se místo na souhru kapely zaměřila čistě na intimitu spojení se svým nástrojem.
Na albu se objevují jak nové kompozice, tak se tu vynořují motivy známé z předchozích alb, pouze jsou – v duchu názvu – svlečené donaha. Bóková má cit pro drama, gradaci napětí a také se dokáže ztišit. Vyhýbá se ale minimalistickým až nokturnálním polohám, jaké vzývá generace tvůrců poučená rockovou nebo elektronickou hudbou typu Nilse Frahma nebo Hauschky. V tvorbě Bókové mnohem více prosvítá pozdně romantická tradice. Kromě intenzivní atmosféry a ponoru jsou Naked Pieces důkazem Bókové neobyčejné všestrannosti. Velmi elegantně se jí daří…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
