Když se východ setkal se západem
Každý ví, že pod výrazem „zlatý hřeb“ si dnes v češtině můžeme představit vrchol nějaké události, programu nebo třeba slavnostní večeře. V angličtině je termín „last spike“ spjat s konkrétní – a přelomovou – událostí železniční dopravy, známou s odkazem na oblast ležící v Utahu, severně od Velkého Solného jezera jako Promontory Summit. Právě tady se na konci 19. století propojily dvě rozestavěné tratě – jedna z východu Spojených států, druhá ze západu. Symbolickým zatlučením posledního hřebu vyrobeného z ryzího zlata do pražce, kdy se kladiva chopil podnikatel a tehdejší guvernér Kalifornie Leland Stanford, byla 10. května 1869 dokončena transkontinentální železnice. Propojení východního a západního pobřeží Ameriky bylo definitivně stvrzeno.
Výhody nového dopravního koridoru byly jednoznačné. Před jeho vznikem cesta z východního na západní pobřeží trvala dostavníky, případně lokálními železnicemi více než měsíc, cestujícího přišla až na 1000 dolarů a musel počítat s možnými útrapami v horách i pouštích, s nevyzpytatelným počasím i hrozbou přepadení bandity. Po dokončení transkontinentální železnice jízda vlakem ze San Franciska do New Yorku trvala pouhý týden a přišla na méně než 100 dolarů.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 50 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
