Lidé, kteří onen den zažili, možná neměli pocit, že se odehrává něco výjimečného. Právem. Jedenáctý duben 1954 – byla zrovna neděle – je totiž výjimečný právě tím, že se nic podstatného nestalo, tedy přinejmenším z historického hlediska. Nedošlo k významné bitvě, nenarodila se ani nezemřela světově významná osobnost, nedošlo k podpisu klíčové mezinárodní dohody ani k přelomovému vědeckému objevu. Ona dubnová neděle tak vstoupila do dějin jako nejnudnější den v historii, což ji paradoxně dělá speciální.
Pokud tedy budeme věřit Williamu Tunstallovi-Pedoeovi, vědci z Univerzity v Cambridgi, který ji za nejnudnější den historie označil. Britský softwarový odborník ke svému závěru došel v roce 2010 s pomocí vlastnoručně vytvořeného programu pojmenovaného True Knowledge. Tunstall-Pedoe nechal program analyzovat více než 300 milionů historických dat s tím, aby na jejich základě vybral den, kdy se nic nestalo – a této definici se nejvíce blížil právě 11. duben 1954. Přísně vzato nešlo o den zcela bez událostí: v Belgii se konaly parlamentní volby, v Turecku se narodil jistý vědec jménem Abdullah Abadar, v Anglii zemřel fotbalista Jack Shufflebotham, který kdysi hrával v anglických ligových klubech. A to je zhruba vše.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 49 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
