William Burroughs, Janis Joplin – heroin. Philip K. Dick, Jean-Paul Sartre nebo Andy Warhol – amfetaminy. Ken Kesey – LSD. Jimi Hendrix, Jim Morrison – různé drogy v kombinaci s alkoholem. Nikdo ze jmenovaných již není mezi námi, ale omamné látky ano. Alespoň v západním světě jsou čím dál běžnější: fungují vlastně spíše jako jedna z variant konzumu než jako průvodní znak rozháraného uměleckého života.
Situace se mění, ale jedna otázka stále zůstává. Nikdo nepochybuje, že drogy způsobují změněné stavy vědomí. Výzkumy ukazují, že některé mohou mít v rozumném množství i léčivé účinky. Podporují ale také uměleckou tvořivost? Nejnovější studie vědců z Essexské a Humboldtovy univerzity ukázala, že spíše nikoli.
Vědci neprováděli vlastní výzkum, ale zhodnotili stovky dříve publikovaných odborných článků. A zjistili, že drogy nejsou efektivní cestou k posílení tvořivosti. Mnohem lépe funguje cílený psychologický trénink, dále meditace, například metoda mindfulness, a kulturní vlivy, třeba pobyt v cizích zemích. Stimulace pomocí chemických látek ovlivňujících kognitivní činnost mozku sice způsobuje změněné stavy vědomí, ale kreativitě nepomáhá buď vůbec (například u amfetaminů či alkoholu), nebo jen minimálně.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
